ANTONÍN LECIÁN

Antonín Lecián (* 13.5.1902, Ostrožské Předměstí, +19.7.1944)

Antonín Lecián začal pracovat jako řidič u Martina Novotného ve Veselí. Když v roce 1929 podnikatel Novotný ukončil činnost, Antonín Lecián používal koncesi Emilie Šantrůčkové. V roce 1930 se oženil a v následujícím roce si jeho manželka Tereza zažádala o koncesi na provozování taxislužby. Roku 1933 na Antonína Leciána přišlo udání, že provozuje živnost bez koncese, dostal pokutu 1000,- Kč. V odvolání Antonín Lecián uvádí: „jakmile vyšel auto-zákon, ihned jsem si zažádal, abych dostal licenci. Mám vůz od firmy Tatra na splátky, a mám na něm ještě 20.000 Kč dluhu. Hrozilo mi odnětí vozu nebudu li dodržovat splátky. Co jsem měl počít? Práce žádná, rodina bez životních prostředků. Vzali li by mi vůz, znamenalo by to úplné zničení, neb co bych začal. Neměl jsem v úmyslu překročit zákon. Chránil jsem rodinu od hladu a hájil svoji existenci. Proto prosím za odpuštění uloženého mi trestu.“ Zemský úřad mu pokutu snížil na 200 Kč. ​​​​​​​

Před nádražím, v prvním domě zprava, bydlela rodina Antonína Leciána. Ve stejném domě bydlela též rodina obchodníka Bohumila Hochmana

Autodopravce Antonín Lecián

Obchodník Bohumil Hochman s manželkou Růženou. Růžena Hochmanová byla sestrou ředitele školy, Bohumila Němečka

Antonín Lecián se stal členem odbojové skupiny Obrana národa, kde spolu s dalšími spolupracovníky se podílel na převádění voják do zahraničí. K transportu osob k hranicím používal Lecián šestisedadlového vozu Tatra 30. Později jeho manželka tento vůz prodala a koupila nový automobil Škoda Populár. Lecián nabral uprchlíky na stanovišti přímo u železničního nádraží ve Veselí. S Binkou nebo později s Ladislavem Kovalčíkem, odvážel uprchlíky přímo do Javorníka, Hrubé Vrbky a do Velké n/V. Antonín Lecián byl 20. ledna 1941 zatčen gestapem v Uh. Hradišti, později převezen do vězení na Pankráci. Lidovým soudem v Norimberku byl roku 1942 odsouzen k trestu šesti let káznice. Ve vězení zemřel 19. července 1944. O děti Antonína Leciána (syna Antonína *1931 a dceru Evu *1935) se potom starala rodina Bohumila Hochmana.

Terezie Leciánová s dcerou Evou (listopad 1939). V pozadí koleje úzkokolejky

Eva Leciánová s Jiřím Šerclem

Uprostřed sedí manželé Hochmanovi, kteří vychovali Antonína Leciána (*1931) a Evu Leciánovou (*1935). Bohumil Hochman přišel o nohu v I. světové válce. Foceno na Antoníčku 6. května 1973