Č. 294/128, HOTEL JANÍK

Důležitý dům nacházející se uprostřed předměstského korza. V domě působila rodina Prachařova, zejména kolářský mistr Filip Prachař, syn Josefa. Roku 1830 dům koupil bednářský mistr Šimon Janík, který se narodil na veselském náměstí. Janíkova hospoda patřila od roku 1880 k důležitým podnikům na předměstí. Byla výborně umístěna v centru neživější ulice. V roce 1900 byla přebudována na jeden z prvních hotelů ve Veselí.

V roce 1900 vystavěl Jan Janík nový, jednopatrový hotel se čtyřmi pokoji pro přechovávání cizinců

Janíkovi patří ke starým veselským rodům, Jan Janík je uváděn jako čtvrtláník v lánovém rejstříku z roku 1669. V 18. století to byl jeden z tří nejpočetnějších kožešnických rodů ve Veselí, kožešnických mistrů Janíků bychom napočítali jedenáct. Další generace Janíků se věnovala již jiným řemeslům a to je taky případ tkalce Ignáce Janíka, jemuž se na náměstí v domě č. 50 narodil roku 1799 syn Šimon. Tento Šimon se vyučil bednářem a jako bednář se také zpočátku živil, než si na Předměstí otevřel roku 1844 šenk, který byl velmi výhodně umístěn, říkalo se mu také „U kuřátek“. Byl na hlavní cestě zcela v centru a tak se zde dařilo také Antonínu Janíkovi, který byl nejen oblíbeným hostinským, ale byl také zvolen předměstským starostou. Jeho manželka Františka byla dcerou Kašpara Bernatského, mlynáře v Nivnici a jeho manželky Josefy, dcery Josefa Auředníčka, hostinského v Hluku. Antonín působil mezi lety 1874-1879 v Nivnici jako mlynář (v Nivnici se mu také narodil syn Richard). Po tento čas měl šenk ve Veselí propachtován Štěpán Vinca a krátce také Moric Ehrenhaft. Anton Janík měl tři syny z nichž nejstarší Jan se sice vyučil zámečníkem, ale byl to právě on, kdo převzal hostinec a přebudoval jej na hotel. Jindřich Janík se stal stavitelem a nejmladší Richard vedl prosperující obchod. V jeho obchodní nabídce bylo zboží koloniální, káva, čaj, koření, mouka cukr, ale také petrolej, železo, zbraně, střelný prach, kuchyňské potřeby, barvy a psací potřeby. Jeho obchod, nacházející se těsně u mostu, byl v dubnu 1945 odstřelením mostu natolik poškozen, že musel být stržen. Richard Janík dělal taky v letech 1906 – 1909 starostu Sokola. ​​​​​​​

Zprava Jan Janík (*1866 +1925), hostinský a hoteliér  ​​​​​​​

Když hospodu převzal Jan Janík nejprve na dvoře postavil novou ledovnu na chlazení piva (obsah 134 kubických metrů). Roku 1900 zcela přestavěl přízemní dům na jednopatrový hotel se čtyřmi pokoji pro cizince. Sklepníka v hostinci u Janíka dělal Jan Všetula, otec hoteliéra Karla Všetule, který později postavil před nádražím hotel Slávia. Karel Všetula se také u Janíka vyučil.

Popis hostince z protokolu Okresního hejtmanství z 16.10.1900: „Dům č. 294 obsahuje následující místnosti a sice v přízemí: z ulice přístupný průjezd napravo od tohoto dvě prostranné místnosti hostinské, za nimi pak velký sál a kuchyň. Nalevo od průjezdu nalézá se prostranná nálevna, za ní na straně dvoru pak záchody a schodiště k prvnímu poschodí vedoucí. V prvním poschodí nalézá se byt hostinského, pak  dvě prostranné místnosti hostinské a čtyři pokoje pro přechovávání cizinců, a záchody se schodištěm na půdu ohnivzdorně uzavřeným. Sklepy a lednice nalézají se částečně pod sálem a částečně pod přední hostinskou místností. Pod zemí, vedle sklepu, nalézá se prádelna, k níž schody z kuchyně vedou. Ve zdi prostřední, mezi přední hostinskou místností a kuchyní, umístěno jest vytahovadlo pro pokrmy a nápoje. Sklepy jsou prostranné a klenuté. Za domem nalézá se dvůr a za ním zahrada s kuželnou. Veškeré místnosti jsou prostranné, světlé a vzdušné a hodí se ku provozování žádané živnosti.“

Když v roce 1925 Jan Janík umírá, přebírá vedení podniku jeho manželka Kateřina, ovšem jen do roku 1928, kdy se hotelu ujímá zeť Otakar Kozák a kdy provádí přístavbu dalšího poschodí. Je zajímavé, že v roce 1928 přestavuje hotel taky konkurenční František Přikryl. Hotel Janík se stal oblíbeným podnikem pro své umístění v centru města. V letních měsících bylo velmi navštěvované občerstvení na zahrádce, večery občané trávili v  kině „Humanita“ u Janíků, provozovaném Spolkem válečných invalidů a poškozenců. V prostorách hotelu se scházel také čtenářský spolek Svatopluk. V třicátých letech 20. století se před hotelem nacházelo benzinové čerpadlo firmy Vacuum Oil. Správcem byl Otakar Kozák a pumpa byla zrušena ve válečném roku 1943, v důsledku nedostatku benzínu. V roce 1939 měl hotel Janík 23 pokojů a celkem 34 lůžek, ústřední topení, telefon, koupelny se sprchou. Cena jednolůžkového pokoje nejvýše 10,- K, u dvojlůžkového nejvýše 20,- K. Po roce 1948 byl hotel zrušen a v těchto prostorách působila Hudební škola.

Oblíbené posezení „na zahrádce“ (1905)

Pohled do interiéru hotelu  v roce 1918, který byl později přestavěn na kinosál. V roce 1920 bylo v kinosále u Janíků  120 sedadel  a vstupné 1 koruna. Promítalo se nejdříve jen v sobotu a v neděli. Před filmovým představením hrála před hotelem reprodukovaná hudba a lidé volně korzovali po ulici. Těsně před začátkem představení hoteliér Kozák spustil písničku „Proč si si mně moje milá opustila“ a lidé již věděli, že mají usednout v kinosále. (Marie Smištíková, roz. Šišperová)

Na zahrádce hotelu Janík po Božím těle. První zleva Karel Roch, malíř a natěrač, v popředí vlevo obchodník Richard Janík, druhý zprava Ludvík Rochus Žůrek, třetí zprava mědikovec Teodor Huber, čtvrtý číšník František Slovák, pozdější spolumajitel bratislavského hotelu Carlton, pátý zprava hoteliér Otakar Kozák.

Jindřich Janík (*1906), syn stavitele J.Janíka

Hotel Janík po roce 1940. Před hotelem je vidět benzinové čerpadlo firmy Vacuum Oil.

Původní přízemní hospoda Jana Janíka. Akvarel Ludvíka Ehrenhafta

Řez hotelem Jana Janíka z roku 1900

1773   Johan Urbisch, syn Johan (*1769 +1775)

1778   Svatba  10.11. Václav Urbiš, syn Johana, si bere Barboru, dceru Johana Karáska ze Vnorov

1781   Josef Prachař, podsedník. Názvy tratí: Za zahradou, Močáry, les Žabinec, Díle, Za klínky, Pod hranice, Nad Boží mukou, Vláka. Louky Kachnovské.

1793   Filip Prachař, kolář, manž. Apolonie (z rodu Tomáše Přikryla, švýcar), dcera Barbora (*1793),    dcera Františka (*1797), syn Karel (*1795), Cyril (*1808)

1811   Filip Prachař, kolář, (manž. Apolonie z rodu Tomáše Přikryla, švýcar), syn Jakub (*1811)

1813   Josef Maršálek (32 let), obecní kovář v Zarazicích č. 81, si bere Barboru (20 let), dceru Filipa Prachaře

1823   Svatba, Josef Prachař (*1799), kolářský mistr, manž. Alžběta (*1803), dcera Jana Kříže, kožešníka, svědkem je Anton Scheffel, panský pekař

1825   Filip Prachař, kolář, syn Josefa Prachaře, Předměstí č. 294, dcera Mariána (*1805), si bere Jiřího Weise (28 let), obecního kováře v Blatnici

1826   Josef Prachař (*1799), kolářský mistr, manž. Alžběta, syn Josef (*1826), Václav (*1828)

1830   a) František Tománek (*1785), manž. Anna (*1793)

b) Lorenc Pollak (*1798), manž. Františka (dcera Jiřího Holase, bednáře), dcera Mariana (*1829), Tereza (*1832), Františka (*1834)

1837   Šimon Janík (*1799), mistr bednářský, manželka Františka (*1815, dcera Martina Minaříka, bednáře z Ostrohu a manž. Tekle)  syn Anton (*1841), Ignác (*1843), dcera Antonie (*1837), Aloisie (*1839),

1857   Šimon Janík (*1799), mistr bednářský, později hospodský, manželka Františka (*1815)

            syn Anton (*1841), dcera Aloisie (*1839)

1866   Antonín Fleisig, štábní trubač u husarského pluku hraběte Hallera, manželka Aloisie (*1839, z rodu Šimona Janíka z Veselí)

1866   Anton Janík (*1841, syn Šimona), gruntovník, manželka Františka (dcera Kašpara Bernatského, mlynáře v Nivnici a jeho manželky Josefy, roz. Josef Auředníček, hostinský v Hluku), syn Jan (*1866)

1868   Anton Janík dne 5. 5. 1868 přednesl neúspěšnou žádost o povolení k nálevu vína a piva. 

1869   Anton Janík (*1841), gruntovník, manželka Františka (*1845)                     1 valach, 3 krávy

            syn Johan (*1866),

            tchán Kašpar Barnadský (*1796, z Hluku), jeho manž. Josefa (*1814)

            otec Šimon Janík (*1799), Františka (*1815)

1874   Štěpán Vinca, pachtýř na hospodě, manželka Františka (dcera Ant. Bystřického, pachtýře na hospodě), dcera Marie (*1874 +1875), Julie (*1876), Josef (*1879)

1879   Hospodu má pronajatou Moric Ehrenhaft (Anton Janík působí jako mlynář v Nivnici)

1880   Anton Janík (*1841), hostinský, manželka Františka (*1845, rozená Kašpar Bernacký z Hluku a Josefy z rodu Jana Ouředníčka, hostinského z Hluku), děti: Jan (*1866), Jindřich (*1871), Richard (*1875),

            matka Františka Janík (*1815 +1884, vdova, roz. Minaříková)

1881   Kašpar Bernardský (*1796 +1881), pekařský mistr a manžel ve Veselí, pocházející z Kunovic, manželka Josefa (*1813 +1890, dcera Jana Auředníka, hostinského z Hluku)

1890   Anton Janík (*1841), hostinec, dne 13. 5. 1891 byl Ant. Janík zvolen starostou Předměstí Veselí, manželka Františka (*1843), syn Jan (*1866), zámečník, Jindřich (*1871), studující v Brně, Richard (*1875),

1898   Jan Janík staví na dvoře novou ledovnu o obsahu 134 kubických metrů ledu.

1900   Jan Janík (*1866, syn Antonína), hostinský, postavil jednopatrový hotel (stavitel K. Jedlička Uh.H.), manželka Kateřina (*1875, roz. Jan Geher, šafář ve Strážnici, oddaní 28.1.1896), syn Anton (*1898 +1899), dcery Beata (*1896 +1903), Františka-Xaverie (*1899)

1910   Jan Janík (*1866), hoteliér, manželka Kateřina (*1875), dcery Helena (*1899), Růžena (*1901), Milada (*1903)

1921   Nové č. 128, HOTEL JANÍK

Antonín Janík (*1841 +1921), výminkář, vdovec, Jan Janík (*1866 ⁺1925), hoteliér, manž. Kateřina (*1875), dcery Xavera (*1899), Růžena (*1901), Milada (*1903)

1925   Nejstarší dceru Antonína Janíka, Xaveru, si vzal za manželku Otakar Kozák, který také převzal chod hotelu. Otakar Kozák (*1893 +1965), byl synem Jana Kozáka, hostinského v Kroměříži a hoteliéra v Brně-Žabovřeskách. Otakar byl vyučen číšníkem a absolvoval obchodní pokračovací školu v Brně, v průběhu I. světové války vstoupil do řad Čs. legií v Rusku.

1928   Benzinová pumpa firmy Vacuum Oil com. až do 10.5.1943

1929   Dle oznámení hoteliéra Otakara Kozáka, bylo mu z uzamčeného skladiště odcizeno 494 kg ječmene v ceně 864,-Kč. Skladiště Kozáka jest na dvoře hotelu Janík, v bezprostřední blízkosti hostinských a obytných místností a sousedí se zahradou, která jest snadno dostupná i cizím lidem. Dveře skladiště jsou opařeny železnou závorou a uzamčeny americkým visacím zámkem, který nebyl porušen. Kdy a za jakých okolností byl Kozákovi ječmen odcizen, nemůže udati, měl jakési podezření, že jeho podomek Rudolf Gajdošík by mohl klíč od skladiště visící v kuchyni vzíti a odemčíti skladiště a tím pachateli krádež usnadniti. Gajdoštík byl však již dne 17.12. 1928 o 20 hod. na zdejší stanici zatčen pro veřejné násilí, a poškození na těle a jest dosud ve vazbě a nemohl by již dodatečně skladiště zase uzamčíti.

Otakar Kozák jest pojištěn proti krádeži vloupáním u pojišťovny Patria na obnos 25000 Kč.

Ve Veselí nad Moravou dne 11.1. 1929 vrchní strážmistr Skýpala. (OSUO, č. 471, kart. 535, 1929, foto č. 0005)

1938   Janíková Kateřina (*1875 +1941), vdova, Otakar Kozák (*1893), hoteliér,  manželka Xavera (*1899)