Č. 390/134, SAIDA
Vše se mění. V místech kde se dnes nachází kruhový objezd se spoustou projíždějících vozidel, byla před stoletím poklidná ulice s oplocením za nímž se nacházel zrušený hřbitov. Vedle hřbitova stál přízemní domek, který má zajímavou historii. Kdysi na jeho místě stála první škola ve Veselí. Koncem 18. století zde žil učitel Johan Ledvina. A právě v tomto domě se začala vyrábět první sodovka ve Veselí. Již roku 1879 zde manželé Saidovi plní nádoby plné bublinek, které potom dodá-vají do obchodů i hostinců ve Veselí i v okolí. Příjmení Saida již dneska ve Veselí nad Moravou nenajdeme, a pouze několik málo pamětníků ví, že rodina Saidova patřila k nejvýznačnějším kožešnickým rodům ve městě. V domku u bývalého hřbitova se manželům Matyáši a Marii Saidovým narodila dcera Helena a syn Viktor (padl hned v prvním roce I. světové války). Když Matyáš Saida zemřel, převzala sodovkárnu jeho manželka Marie. Byla to praktická žena, která si uměla poradit, pocházela totiž z rodu Přikrylů. Její otec byl ve Veselí váženým měšťanem, který byl nejprve pekařem. později také hostinským. Její starší bratr Josef byl předměst-ským radním, ale hlavně velmi úspěšným hostinským. Patřilo mu ve Veselí hned několik hospod, pro své dcery koupil několik domů. Josefův syn František se stal majitelem hotelu Přikryl (původně Hrubá nebo také Panská hospoda). Marii Saidové se výroba limonád a sifonů dařila. Základem pro dobrou sodovku byla dobrá pitná voda. A tady je zajímavé, že Saidovi brali vodu ze sousedního domu (od Machalů), kde se nacházela studna zásobující oba domy. Původně totiž zde stál pouze jeden dům, který se až později rozdělil na více částí.
Když roku 1917 Marie Saidová zemřela, podědila dům její dcera Helena, provdaná za bankovního úředníka Františka Rajeckého. Tento dům byl v roce 1938 zbořen, aby udělal místo nově budované křižovatce na Blatnici. Později byl na části tohoto pozemku postaven obchod s obuví. Byla to první samoobsluha ve Veselí.
Zleva kousek oplocení starého hřbitova, Saidův dům č. 390/134 a Machalův obchod č. 494/132, (foto před rokem 1937)
Letecký snímek pořízený po roce 1921 nejlépe dokumentuje původní situaci kolem kostela Panny Marie. Taky je patrné jak rozsáhlá byla Saidova zahrada.
Nákres z roku 1936 zachycuje nové řešení silnice do Blatnice
Letecký snímek pořízený po roce 1921 nejlépe dokumentuje původní situaci kolem kostela Panny Marie. Taky je patrné jak rozsáhlá byla Saidova zahrada.
V roce 1938 byl dům č. 134 zbořen a na Machalově štítě je vidět pouze obrys sedlové střechy.Hasiči kráčejí nově zřízenou křižovatkou na Blatnici, tedy místy kde byl původně hřbitov
Snímek F.M.Lejčka z roku 1946 na stejnou křižovatku, ale z jiného úhlu (z okna od krejčího Trachtulce)
Matyáš Saida (*1846 +1896), zemřel mladý
Marie a Matyáš Saidovi, výrobci sodovek, či jak se ve Veselí říkalo „saidovek“
V roce 1958 byla na místě Sajdova domu postavena samoobslužná prodejna obuvi
Marie Saidová (*1851, roz. Přikrylová)
Stvrzenka Marie Saidové z 25. dubna 1913. Marie Saidová sodovky rozvážela s kobylkou Cilenkou.
Marie Sajdová se synem Viktorem a dcerou Helenou (*1889, prov. Rajeckou), u zdi ke kostelíku, či přesněji ke zrušenému hřbitovu
Viktor Saida zemřel v prvním roce světové války na břišní tyfus, v Segedinu v Uhrách.
Helena Rajecká, roz. Saidová, byla poslední majitelkou domu č. 134
Slečny Marie Tašlová a Helena Saidová
Po roce 1939. Saidův dům je již zbourán.
Masarykova č. 390/134
1857 Johan Chromý (*1798), manželka Barbora (*1813)
1860 Jakub Chmelař, obecní pastýř z Veselí (syn Jiřího Chmelaře, pastýře z Veselí)
manželka Mariána (dcera Antonína Bůřila a Veroniky roz. Komoň)
1861 Matěj Kořének (*1840), řezník (syn Václava Kořenka, kožešníka z Veselí), manželka Mariána *1839 (dcera Václava Čupery, domkáře z Veselí)
1869 a) Barbora Chromá (*1813)
b) Andrej Kamera (*1808)
c) Štěpán Konečný (*1840), doktor, lékárník
1880 Dům vlastní Prokop Čermák
Lorenc Příhoda (*1810), bývalý revírník hraběte Ch., manželka Apolonie (*1815)
1889 Matyáš Saida, první sodovkář ve Veselí (syn Jana Saidy, kožešníka ve Veselí a Terezie roz. Jan Tomek, kovář ve Znorovách), manželka Marie (dcera Josefa Přikryla a Tekly roz. Filip Donesberger), dcera Helena (*1889, oddána 1911 s Fr. Rajeckým)
1890 Matyáš Saida (*1846 +1896), výroba sodovek, trafika, tabák, manželka Marie (*1851)
dcera Helena (*1889), Viktor (*1892 +1914 v Segedině v Uhách, tyfus)
stařenka Tekla Přikrylová (*1826, Bzenec, roz. Donnersberger +1894, manželka Josefa Přikryla, pekařského mistra ve Veselí)
1900 Marie Saidová (*1851), výroba sodovek, vdova, dcera Helena (*1889), syn Viktor (*1892), schovanka Marie Přikrylová (*1883), děvečka Kateřina Šťahelová (*1878 z Javorníka, luteránka) 1 koza
1910 Marie Saidová (*1851 +1917), výroba sodovek , dcera Helena (*1889), syn Viktor (*1892 +1914), pomocník při výrobě sodovek, schovanka Mina Přikrylová (*1892, Vídeň), schovanka, služka Kateřina Chmelařová (*1883) 1 kůň, 3 kozy
1921 Nové č. 134, dům vlastní Helena Rajecká, roz. Saidová
Antonín Hubáček (*1881), učitel, manželka Božena (*1880), učitelka
1938 František Rajecký (*1885), finanční úředník, manž. Helena (*1889), syn František (*1913), drogista, Jaroslav (*1922), dcera Helena (*1925). V tomto roce byl dům zbourán, aby uvolnil místo křižovatce na Blatnici.
