ČTYŘI ŽIDOVSKÉ DOMY
Těsně za Městskou branou, v úzké uličce, se nalézaly čtyři židovské domy (byly značeny římskými číslicemi). Původně zde stál jen jeden dům, řečený „Tapalovský“. Východní strana těchto domů byla nalepena na městských hradbách. Lánový rejstřík z roku 1669 zde zmiňuje Davida Lebla kramáře, Salomona koželuha, Markuse koželuha a jeho syna Davida Lebela. V důsledku nedostatku místa byly židovské rodiny nuceny stavět domy o více podlažích. V každém z těchto domů bydlelo několik rodin. Tyto domy neměly žádné dvory.
Jeden z nejstarších snímků židovských domů, které tvořily jeden blok. Na členění střech je zřejmá postupná přestavba a přístavba jednotlivých částí.
Východní strana židovských domů číslo II. III. a IV. Pod domy III. a IV. ještě stojí 3 malé domky včetně černé šindelové střechy, která vyhořela roku 1938.
V tom světlém domě se od roku 1890 nacházel obchod Morice Ziemlicha, později dům s obchodem koupil Ferdinand Sladký. Obchodníku Sladkému patřil taky ten vedlejší tmavý dům s těmi krásnými dekorativními okénky. Tento ojedinělý dům (resp. jeho východní stěnu) Sladký roku 1931 zbořil a na jeho místě postavil skladiště s garáží.
V roce 1931 přestavěl Ferdinand Sladký levou část svého domu na garáž a skladiště
Oznámení které v srpnu 1931 zaslal Josef Homola na Památkový úřad
Zpráva Památkového úřadu: Dne 7. září 1931 prohlédl jsem dům p. Sladkého, rovněž i okolní domy v t. zv. Židovské čtvrti. Židovská čtvrt rozkládá se na břehu řeky Moravy. Paralelně s řekou vedla městská hradební zeď, z části dodnes existující. Zeď zbudována jest z lomového kamene a jest široká 1.20-1.70 m. K této zdi přistavěny byly někdy v 18. stol. domky a to z obou stran, od řeky i od města. Všechny tyto domky jsou podsklepeny. Sklepy mají valené klenby, buď z cihel nebo z kamene. Sklepy jsou malých rozměrů a nepřesahují rozměry půdorysu domů. Zeď lze klásti do středověku (14.-15. stol.), domky na straně od města vznikly asi v 18. stol., domky na straně od řeky asi později, až hradební zeď pozbyla svůj fortifikační význam. Avšak jak hradební zdi, tak i na domcích není ničeho pozoruhodného. Domky fotografovány.
9./9. 31 Joska Svoboda
Krátce po polovině 18. století, v době kdy městské hradby ztrácely svůj fortifikační význam, byly vystavěny na Rybníčku tři malé domky (č. 55, 56, 57), jejichž zadní stěna byla tvořena hradební zdí.
V pozadí židovský dům III. který roku 1920 koupil Ludvík Ehrenhaft. Před tímto domem vidíme šindelovou střechu domku na Rybníčku č. 55/69. Domek na Rybníčku roku 1938 vyhořel a byl zbourán. Fotka je z roku 1931, kdy Ferdinand Sladký stavěl novou stěnu starého židovského domu číslo II.
Domek č. 55/69 po požáru (1938). V pozadí zprava dům III. a IV.
Po zbourání vyhořelého domku byly obnaženy městské hradby
Židovský „čtyřdům“ po asanaci tří malých domků na Rybníčku
Rybníček 2017, dům č. III./92 a č. IV./93
Čtyři židovské domy z Ehrenhaftovi uličky.
Za Karlem Ehrenhaftem se nachází původní vchod do domu č. III. Foto z Vánoc roku 1937
Zleva vzadu dům č. I. č. II. a vchod do domu Ludvíka Ehrenhafta (č. III. dnes 92)
Ludvík Ehrernaft před svým domem. V poschodí maloval, v přízemí bydlel
Židovské domy neměly žádný dvůr, proto Ludvíkova manželka sekala dříví v uličce. Za dřevěnými dveřmi se nacházel tzv. magacín.
Ulička původně Židovská, dnes Ehrenhaftova, je úzká
Veselani si oblíbili Kafe Ehrenhaft, které bylo v provozu v této uličce v letech 2014 až 2020
Tento pán se taky těší na znovuotevření Kafé Ehrenhafta
Vladimír Groš
