DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ SOKOLA
První divadelní představení v našem městě bylo odehráno Besedou Svatopluk roku 1884 v sále hotelu Přikryl. Jednalo se o hru s názvem Nepravý a přece pravý. Herci tohoto spolku potom odehráli každý rok více titulů. Druhým spolkem který ve Veselí začal hrát divadlo byli Sokolové. Stalo se to v září roku 1900, představení se jmenovalo Po smrti tetině a tato fraška se hrála U zlatého jelena (hotel Přikryl), tedy v sále, kde Sokolové také cvičili. Více informací o prvních představeních nemáme. Od roku 1905 Sokolové přestěhovali svá představení do sálu hotelu Janík.
Školní představení Sůl nad zlato, sehrané žáky třetí měšťanky v roce 1918
Chudý písničkář, divadelní představení t.j. Sokol, odehrané roku 1923 v sále hotelu Záložna
Důležitým mezníkem v divadelním působení Sokolů bylo postavení vlastní budovy s divadelním sálem a jevištěm. V roce 1925 to bylo nejlepší divadelní zařízení v našem městě. Zahajovacím představením na nové scéně byla Jiráskova Lucerna.
Druhý zleva stojí František Nisner ve hře z roku 1927
Jízdní hlídka, hra čerpající z bojů ruských legionářů na Sibiři, patřila k vrcholným výkonům sokolských herců. Scéna tohoto představení z roku 1936, byla vytvořena Bohumirem Nováčkem a Karlem Kuhlem.
Představení z 27.května 1928, vzadu zprava Anna Niznerová, foto ateliér Lída Šímová
Perníková chaloupka, divadelní představení z roku 1940. Maminka Mila Drábková, otec František Míčka, dráb Zdeněk Smejkal, dřevorubci Zdeněk Rychlík, Popelka a další
Děvčátko z hájovny
Aktéři blíže neurčeného divadelního představení na sokolovně. Sokolovna nesloužila jen cvičení, ale stala se také důležitým stánkem kultury. S harmonikou Jaroslav Horák.
Zprava Bohumír Nováček a vedle něj Ferdinand Chovanec, s obvázanou hlavou Jaroslav Horák v představení Našich furiantů hraných 10. dubna 1940
Naši furianti v režii Františka Crhounka.
Protagonisté hry Slovácká princezka, hrané 16. a 17. října 1940. Ve třetí řadě uprostřed bez brýlí režisér František Crhounek, kterého Němci umučili v koncentračním táboře. Čtvrtá zleva v poslední řadě stojí Věra Smejkalová
Piskáčkova Slovácká princezka Zleva Bohumir Nováček
Slovácká princezka. Bohumir Nováček a A. Klimešová
Slovácká princezka, říjen 1940, Bohumir Nováček. Děj se odehrával ve fiktivní obci Javornici, ležící mezi Pískem a Ostrohem.
Scénu ke hře Růže z Argentiny navrhl malíř Ladislav Leitgeb (rok 1941).
Růže z Argentiny, 1941.
Jara Pleskot ve hře Růže z Argentiny, 1941.
Pohádka zimního večera z roku 1940
Mezi dámami sedí Bohumir Nováček v blíže neurčené hře.
Blíže neurčená hra
Janíček s voničkou, rok 1949, režie Marie Hromadová, scéna Bohumir Nováček
