Členění Dvora roku 1899: 1) mlatevny a stodoly, 2) kanceláře a byty zaměstnanců, 3) stará sýpka, 4) chlévy, 5) sýpka 1826
Pro veselskou vrchnost byl hospodářský dvůr zdrojem ekonomické prosperity. Již počátkem 16. století ke zdejšímu panství pařil dvůr na Předměstí, ve Spinku, Vnorovech a v Písku. Dvory ve Spinku a Vnorovech později zanikly, byl však zřízen nový dvůr na Radošově (1732). Počátky dvora na Předměstí jsou spojovány s Juditou Balassovou, která ve smlouvě o dělení majetku z roku 1646, požadovala kromě jiného taky místo na Předměstí k výstavbě dvora se zahradou. V té době to byl na Předměstí výrazný urbanistický počin. Byl to největší stavební celek na Předměstí Veselí. Centrum panského statku bylo ve dvoře, který měl čtvercový půdorys o stranách 164 m, uspořádaný do tří traktů, přičemž v té třetí části se nacházely kanceláře dvora s byty zaměstnanců. V severní části dvora se nacházely stodoly a mlatevny, v jižní části byly chlévy. Uprostřed nádvoří stála studna.
Mapa z roku 1827 v níž je oranžově vyznačená Panská sýpka (vlevo), s lesní správou velkostatku, a světle zeleně ledovna velkostatku.
Kulturní dům ještě bez sgrafita Josefa Lieslera. V pravé části snímku vidíme zbytky staré stáje
Nejstarší snímek z Dvora je datován roku 1899. Vpravo administrativní budova, kde také bydleli rodiny zaměstnanců a ve východní části se nacházela sýpka.
Východní strana Dvora byla stavebně nejmladší. Pohled přes sklad řeziva firmy Beer a Žádník (rok 1925-35).
Po roce 1950 sídlila v budově Dvora Mateřská škola.
Na pozadí fotky vidíme jižní stranu Dvora, kde se nacházely stáje. Interiéry těchto chlévů byly klenuté, jak nám dokládají dochované technické výkresy z roku 1812.
Krásné klenby se nacházely v chlévě pro krávy (plán z roku 1812).
Vladimír Groš