FIRMA HAHN & BEER

První průmyslové podniky v našem městě vznikly koncem 19. a začátkem 20. století zásluhou židovských podnikatelů. Tento rozvoj byl umožněn přítomností železnice a možností zřízení železniční vlečky a tím taky snížením nákladů na přepravu surovin i výsledného produktu. proto také první podniky vznikají v bezprostřední blízkosti dráhy (Hahn & Beer, Adolf Rosenblatt, Beer & Žádník). Bratři Emanuel a Ignác Beerové pocházeli z Uh. Ostrohu a v našem městě se zabývali obchodem s obilím. Roku 1899 se spojili se Samuelem Hahnem¹⁾ a vytvořili firmu Hahn & Beer. Postavili sýpku na pozemku domu č. 8, na břehu řeky Moravy (dnes v těchto místech stojí budova Policie ČR). V listopadu 1899 se neúspěšně snažili koupit od Předměstské obce část bývalé špitální (původně klášterní) zahrady, kde hodlali postavit sladovnu. Úspěšní byli až v květnu 1901, kdy koupili jámy u hřbitovní cesty. Za čtvereční sáh zaplatili 1 K. 60 haléřů. V místech mezi Panským dvorem na jedné straně a železniční tratí a hřbitovem na straně druhé, pro ně stavitel Josef Doležal postavil parní závod na čištění ječmene. Tato pětipodlažní stavba s vysokým komínem se stala dominantou, viditelnou zdaleka. Parcela kterou firma odkoupila od obce nebyla drahá, protože se zde nacházelo jezírko hluboké 45 cm, a přitom toto místo se ukázalo jako velice výhodné pro bezprostřední spojení s železnicí, takže firma zde zřídila železniční vlečku. Aby firma využila parní zařízení také mimo sezonu čištění obilí, umožnila sousední firmě Adolfa Rosenblatta (zeť Ignáce Beera), výstavbu pily, která byla poháněna prostřednictvím transmise parním strojem Hahn & Beer. Adolf Rosenblatt, který začínal jako obchodník se dřevem v Javorníku a ve Velké, ve Veselí působil od roku 1903 až do roku 1919, kdy svou firmu prodal nově vzniklé společnosti, Beer a Žádník.

¹⁾     Samuel Hahn se narodil v Uh. Ostrohu 24. února 1837, jako syn Sulky Singerové. V matričním zápise je tedy uveden jako Samuel Singer. Až později změnil jméno na Samuel Hahn.

První budova zleva je sýpka kterou postavila roku 1899 firma Hahn & Beer. Na druhém snímku tutéž sýpku označuje šipka

​​​​​​​Plán parní sušičky a čističky ječmene firmy Hahn & Beer z roku 1901. Jednalo se o první objekt v našem městě vystavěný pro průmyslové účely. Budova byla vysoká 14metrů, komín 22 metrů

Plány vypracoval stavitel Josef Doležal

​​​​​​​Půdorys přízemí. V levé části se nacházela kotelna, strojovna a kancelář. Stavba byla dlouhá 33,85 m a široká 13 m

Celková situace. Uprostřed železniční trať do Tr.Teplé. Vlevo hřbitov, vpravo hospodářský Dvůr. Červeně je vyznačena čistička ječmene

Červeně vyšrafována je budova čističky ječmene. Vpravo dole profily terénu v místě stavby i s jezírkem na kterém se stavělo

Čistička a sušička ječmene firmy Hahn & Beer, postavená roku 1901

Židovský podnikatel Adolf Rosenblatt se narodil roku 1872 v Kyjově a do Veselí nad Moravou se dostal počátkem roku 1903, když před tím vedl obchod se dřevem v Javorníku a Velké nad Veličkou. Svůj dřevařský podnik provozoval na pozemku katastr. č. 2927, který se nacházel mezi čističkou ječmene firmy Hahn a Beer a uvažovaným stavebním místem Johana Briefa. Jednalo se o území nepravidelného čtyřúhelníku rozměrů 64x32x51x49 m, ohrazené dřevěným plotem. Nejdříve v tomto prostoru stály pouze dvě dřevěné šopy, roku 1904 k jedné z šop přistavuje zděný magacín s místností pro hlídače. Později pořizuje pilu,  poháněnou parním strojem firmy Hahn Beer. 1. ledna 1919 prodal Adolf Rosenblatt podnik Gustavu Beerovi a Františkovi Žádníkovi za 47 500 korun. V té době podnik zaměstnával 15 dělníků. Po firmě Adolfa Rosenblatta se nezachoval žádný objekt, ale zůstaly zajímavé dobové dokumenty, umožňující nám udělat si dost přesnou představu o stavu a úrovni tohoto podniku na počátku 20. století

Situace z roku 1903. Zleva místo kde původně chtěl postavit továrnu J. Brief. Později zde stál objekt firmy Beer a Žádník. V místě polní cesty mezi místem Brief a areálem Rosenblatt, byla roku 1917 zřízena trať úzkokolejky na Tasov (s podjezdem, dnes podchodem). Mezi Rosenblattem a čističkou ječmene se nacházela studna

Dřevěná šopa pro firmu Adolf Rosenblatt z roku 1903, stavitel Jedlička a Janík

Roku 1910 Adolf Rosenblatt přistavil k čističce ječmene pilu (vyznačena červeně)

Dřevoobráběcí dílna firmy Adilf Rosenblatt, 1910. Pohon byl zprostředkován pomocí transmise parním strojem s čističky ječmene

Půdorys dílny s pilou. Vpravo část strojovny čističky ječmene

Dřevoobráběcí dílna firmy Adolf Rosenblatt, boční pohled, čelní pohled, stavitel Jindřich Janík,1910.

Postupně byly k čističce ječmene přistavovány další dřevěné objekty, jenž většinou lehly popelem při požáru roku 1921

1914

Vladimír Groš  ​​​​​​​