JATKA U HŘBITOVA

Tato fotka z 30. let 20. století je naaranžovaná, ale až do konce 19. století se porážel dobytek přímo na ulici, před krámem řezníka. Krásná fotka řeznictví Karla Knitla, který stojí v pozadí, první zleva ​​​​​​​

​​​​​​​

Až téměř do konce 19. století se jatky nacházely v samém centru předměstí Veselí, u mostu do města. Dobytek se porážel přímo na ulici, což sebou přinášelo špínu, splašky a zápach. Vedení města se rozhodlo postavit novou jatku mimo obydlenou část, v místech nedaleko hřbitova. Cílem bylo soustředit veškeré porážky na jedno místo, kde by porážený dobytek byl pod veterinární kontrolou. Roku 1897 vypracoval stavitel Josef Doležal plány ve třech verzích.

Situace roku 1897. Ještě nebyl zbudován podjezd pod železnicí, takže bylo několik přejezdů se závorami přes koleje (do Hr. Lhoty, na hřbitov, do Blatnice)

Městská jatka je také zakreslena na situačním plánu úzkokolejky i s podjezdem, který dnes slouží jako podchod. Na tomto plánu jsou troje závory přes dráhu (asi rok 1931)

Varianty plánů z roku 1897

Plán na stavbu jatky vypracovaný Josefem Doležalem. Součástí jatky byl byt jateckého

Plán schválen 31.12.1897 Okresním hejtmanem

Půdorys jatky

Detail schváleného plánu

Jatka u hřbitova byla postavena roku 1898, dostala číslo 525 a prvním jateckým se stal Cyril Janečka, původem ze Bzence. Ve sčítacích operátech z let 1910 a 1921 je jateckým Matěj Janečka. Roku 1940 se jateckým stává František Horký (*1909 v Rybářích č. 56/398). Bohužel se nedochovala fotodokumentace objektu jatky. Musíme se spokojit s pouhými dílčími nahodilými snímky ze dvora jatky.

Dvůr jatky ve Veselí nad Moravou, zprava řeznický mistr Jan Sukup a jatecký František Horký

Na rubu fotky je údaj: Býk má přes tři roky, váží 10,5 q a stál 12.000,- K ​​​​​​​

Řezničtí učni na nádvoří jatky. První zleva Josef Symerský, třetí zleva Antonín Weber

Jiný snímek téže skupiny.

V pozadí areál jatky

František Horký (*1909), byl posledním jateckým

Pani Olga Horká

Vrata na dvůr jatky, foto 1955

Fotky rodiny Horké z roku 1955

Studna byla na jatce nezbytná

František Horký s manželkou a synem

Když byl provoz na jatce ukončen, do objektu se nastěhovaly technické služby města (budova vlevo)

Snímek technických služeb města z roku 1997

Roku 1998 byla budova bývalých jatek zbourána

V levé části tohoto snímku stála budova jatky (1999). V pozadí Obřadní síň

Rok 2002, Obřadní síň. Vlevo kdysi stála jatka

JATKA č. 525/662

1900   č. 525, Cyril Janečka (*7.6.1868, Bzenec), řezník  (Jatku vlastní Město Veselí nad Moravou), manželka Marie (*10.4.1875, Horněmčí), syn Viktor (*19.4.1897, Veselí), 1 husa

1910   č. 525, Matěj Janečka (*15.2.1872, Bzenec), manželka Anna (*6.8.1873, Veselí), syn Rudolf (*20.9.1898, Veselí), syn Antonín (*17.5.1904), dcera Jenofa                   (*28.12.1899), Anna (*17.5.1904), Marie (*20.6.1906),  Viktorie (*17.12.1908), Růžena (*2.5.1910), 7 slepic

1921   Nové č. 662, Vlastníkem je Město Veselí nad Moravou

Matěj Janečka (*1872, Písek), řeznický pomocník, manželka Anna (*1873), syn Rudolf (*1898), průvodčí, Antonín (*1902), průvodčí, František (*1912), dcera Marie (*1906), Viktorie (*1908), Růžena (*1910), vnuk Jan Kazimír (*1920)

​​​​​​​1940   Jateckým se stává František Horký (*1909 v Rybářích č. 56/398), manželka Olga

Jatku hlídala Nela

Pan Jan Řičica (*1920), roku 2018 vzpomínal, že na jatce byl problém z odpadem. Dodatečně byla postavena žumpa, která zachycovala veškeré nečistoty. Žumpa se měla pravidelně vyvážet, většinou některému rolníkovi na pole k pohnojení. Jatecký dlouho žumpu nečistil, v žumpě se nahromadilo množství plynu, který jednou v noci explodoval. Výbuch rozbil betonové plotny, které kryly žumpu, ale nikomu se nic nestalo.