JOSEF HOMOLA

„Ptačí let zakládá se na zákonech šroubu, klínu a nakloněné roviny. Křídlo ptačí jest závit na šroubu, jehož osa jest ku ose ptáka postavena v úhlu asi 45°, jest mírně zahnuto, aby ve vzduchu lépe zabíralo.“       Popis letounu jenž sestavil Josef Homola, učitel ve Starém Ves-selu

Josef Homola (*19. 1. 1859 v Holicích u Olomouce, +12. 9. 1934 ve Veselí nad Moravou), učitel, historik, archeolog, pomolog a vynálezce patřil do generace nadšených vlastenců, který se výrazným způsobem podílel na organizování kulturního a společenského života ve Veselí nad Moravou ještě před vznikem republiky v roce 1918.

Třídní učitel Josef Homola roku 1900 s žáky III. B

Homola prosazoval název Staré Ves-selo také v úředních dokumentech

​​​​

Josef Homola svou učitelskou kariéru započal ve Starém Městě, kde v letech 1880-1885 také prováděl první plošný archeologický průzkum. Poté působil 6 let na škole v Napajedlech. 1. září 1891 začal učit na obecné škole ve Veselí nad Moravou, což bylo krátce poté kdy se tato škola přestěhovala do budovy bývalých kasáren, respektive původního kláštera servitů.  Areál to byl rozsáhlý, takže Homola bydlel přímo ve školních prostorách, tak jako také někteří jeho kolegové či kolegyně. Tak se zde taky seznámil s učitelkou Johanou Fialovou, kterou si po roce vzal za manželku. Johana žádala o povolení k sňatku, nebyla však vyslyšena a tak byla vyvázána ze školní služby. Manželům se do roka narodila dcera Jarmila. To již Josef Homola začal budovat školní zahradu na které s žáky založil rozsáhlý ovocný sad. Každý žák opouštějící školu dostal jeden ovocný stromek. Vedle učitelské profese se Josef Homola věnoval také jiným činnostem, můžeme říct, že byl osobnost téměř renesanční. Končící 19. století přineslo zvýšený zájem o minulost a také zvětšující se národní sebevědomí v Čechách, na Moravě a také ve Veselí, kde je možno učitele Homolu považovat za vůdčí osobnost. Zapojil se do činnosti kulturního spolku Beseda Svatopluk, kde byl pokladníkem, byl u vzniku veselského Sokola, kde roku 1901 dělal starostu. Spolu se svým kolegou a přítelem, Andělínem Odstrčilem založili roku 1910 Muzejní společnost pro Slovácko a v témže roce také první muzejní expozici ve Veselí nad Moravou, nacházející se v budově školy (v bývalém klášteře).

Muzeální expozice Josefa Homoly

První muzeální expozice ve Veselí nad Moravou se nacházela v prostorách školy.

Josef Homola inicioval pořízení leteckých snímků našeho města (Letecký pluk v Olomouci). Tuto fotografii vydal na pohlednici s textem: Slovanský Velehrad, sídlo knížat a králů říše Velkomoravské.

​​​​​​​


Nejzajímavějším archeologickým případem v němž se Homola angažoval, byly nálezy v Zarazicích v trati Kostelíky, kde byly při regulačních pracích v letech 1911 - 1913 nalezeny základy kostela (rozměry 23x8 m). U kostela byl nalezen mosazný kříž s ukřižovaným Kristem, datovaný kolem roku 1200. Bohužel Josef Homola měl utkvělou představu, že Veselí, nebo jak on uváděl Staré Ves-selo, bylo Cyrilometodějským Velehradem. Každý nález bez ohledu na stáří upravoval pro svou tezi. Příkladem může být nález zdiva při kopání kanalizace v zámeckém parku ve Veselí z května 1925. Josef Homola v článku v Lidových novinách píše o „objevu hradeb sídelní vsi knížat říše Velkomoravské“. Přivolaný konzervátor Památkového archeologického ústavu v Brně Inocenc Ladislav Červinka ve zprávě konstatuje, že: „ve výkopu nalezeno zdivo z kamene a cihel. Cihly jsou ruční výroby, novějšího formátu 30x15x7,5 cm a shodují se úplně s cihlami panské jakési stavby pod mlýnem rozebrané. Jest těžko rozhodnouti bez dalšího kopání, z jaké budovy ony základy jsou, ale sotva z nějaké budovy důležitější a staršího původu.“

Ve skutečnosti se jednalo o základy původního špitálu (chudobince), o kterém se zmiňuje veselská farní kronika, a který je v těchto místech zakreslen i na mapě I. vojenského mapování z roku 1764. Na mapě stabilního katastru z roku 1827 je v těchto místech zakreslen „jägerhaus.“ Tedy skutečnost byla prozaičtější, tak jako i v jiných Homolových interpretacích. Své teze a poznatky věnované centru Velké Moravy sepsal ve dvou útlých publikacích, Velehrad Rostislavův (Knihtiskárna R. Veselý ve Strážnici) a Slovanský Velehrad, vydaný v Hodoníně roku 1931.

Zarazický kostel v trati „Kostelíky,“ nákres Josefa Homoly

​​​​​​​Zarazický křížek, nalezený v trati „Kostelíky“ v hloubce asi 3 m. Reprodukce z Homolovy publikace Slovanský Velehrad


K této fotografii Josef Homola napsal: Hradby města Starého Ves-sela. Foceno na Rybníčku Josefem Tašlem.

Josef Homola ve výkopu pro kanalizaci v parku roku 1925 (foto Josef Tašl). V roce 1924 stavitel Vladimír Werner vypracoval projekt kanalizace pro dnešní ulici Tyršovu a Komenskou, která byla vyústěna do řeky Moravy. V následujícím roce bylo započato s realizací tohoto projektu. Při výkopových pracích dělníci v parku narazili na základy jakési stavby. Učitel Josef Homola napsal článek do Lidových novin a pozval do Veselí Inocence Ladislava Červinku. V článku v Lidových novinách ze 17. 5.1925, Homola základy považoval za hradby z doby velkomoravské. Státní konzervátor Červinka nepovažoval nálezy za důležitější, a tak řádný archeologický průzkum nebyl vykonán. Pokud se podíváme na mapu z roku 1827 najdeme v tomto místě hájenku, na starší mapě z roku 1764 se zde nacházel Chudobinec.

Výkop pro kanalizaci v parku roku 1925, vlevo Homola.

Na mapě stabilního katastru z roku 1827 se v levé části se nachází o samotě domek označený německy „jägerhaus“, tedy myslivna (dříve špitál)

​​​​​​​

Bohatá fantazie Josefa Homoly se mohla uplatnit především při vymýšlení různých vynálezů. Prvním přihlášeným patentem bylo roku 1892 homolovo počítadlo, jímž bylo možno sčítat, odčítat, násobit i dělit. Těch počítadel Homola postupně vyvinul několik, uplatnil je nejen ve škole ve Veselí, ale také v dalších školách, největší úspěch s počítadly měl v Rusku, kam jich dodal nejvíc. Nejzajímavější pro dnešní dobu je fotografie homolova počítadla z roku 1893, kde je žák zachycen u číslice 6, která je převedena do jednoduchých čárek (digitální šestka). O tomto počítadle homolův ředitel Julius Christin roku 1896 prohlásil, že: Skládání číslic z čárek je nesprávné (Protokol o konferencích, SOkA Hodo, fond NŠD-VM, č.3).

Dalším praktickým vynálezem byl tzv. „zavarák“, nádoba na uschovávání všeho druhu ovoce, zeleniny, masa a vůbec všeho, co varem nebo pomocí zvýšeného tepla má se před nákazou uchrániti. Dobrozdání k tomuto vynálezu podepsali Nětyše Christinová (dcera ředitele J. Christina) a Jan Langášek (Homolův kolega a pozdější ředitel školy).

Josef Homola u svého počítadla

Josef Homola, počítadlo, kolem 1893. Počítadla dodával úspěšně do Ruska.

Digitální šestka použitá na počitadle Josefa Homoly, 1893

​​​​

​​​​​​​Ovšem nejzajímavějšími homolovými vynálezy jsou jeho létací stroje na principu ptačího křídla, jímž se věnoval nejdéle a v nichž se naplno odrazila Josefova touha vznést se vlastní silou a letět jak Dajdalos.  První zápis u patentního úřadu ve Vídni týkající se létacího stroje se uskutečnil roku 1903. 25. února 1906 se snažil zaregistrovat řiditelnou vzducholoď. Tvar vzducholodě měl být aerodynamický, aby odpor vzduchu byl co nejmenší. Přes technicky velmi zajímavé výkresy mechanických křídel se Josef Homola dostal až turbinám s využitím větrné nebo vodní síly. Nejčastěji patenty přihlašoval na patentním úřadu ve Vídni, ale také v Londýně a Washingtonu. Jeho poslední patentní spis byl přihlášen již v republice Československé dne 25. srpna 1931 a týkal se letadla napodobujícího let ptačí a létající hmyz.

Patentní spis z roku 1931

Patent přihlášený ve Washingtonu

Technický výkres Josefa Homoly

Josef Homola přihlásil několik patentů na letadlo s pohonem na principu ptačího křídla v době, kdy už několik let létaly vrtulové letadla.

To nejsou skici Leonarda da Vinciho, nýbrž Josefa Homoly

Výkres datován 14.6.1906

Technický výkres

a jeho funkční model poháněný šlapadly

​​​​​​​Josef Homola s dcerou Jarmilou (*1893, provdanou Burešovou), u létacího stroje na školním dvoře ve Veselí (výška 3,6 m, rozpětí křídel 9 m).

​​​​​​​

Přelomovou událostí pro učitele Josefa Homolu byl rok 1914, kdy byl dne 12. prosince zatčen a odvezen k vojenskému výslechu do Brna. Tomuto zatčení předcházela dva dny před tím událost na veselském nádraží, jímž projížděl vlak s ruskými zajatci. Pro Veselí to byla událost, lidé přinášeli vyhladovělým ruským zajatcům buchty, koláče, maso. Učitel Josef Homola rozdával Rusům pohlednice Cyrila s Metodějem opatřené textem „Neopouštěj bratře, Moravanův dobrých“. Nebyla to první iniciativa tohoto kantora. Začátkem srpna na tomtéž nádraží při loučení se s rukujícími vojáky je nabádal: „Nezapomeňte, že táhnete do pole proti svým bratrům, jsou to Slované jako my“ . Udání k C. k. Ministerstvu války sepsal Richard Bayer, který v něm popisoval setkání z jistého hostince ve Veselí kde vyslechl „rusofilní řeči“ především od Josefa Homoly. Vyšetřování bylo původně vedeno taký proti Dr. Bohumilu Neumannovi a Václavu Zaorálkovi. Ten měl u příležitosti zavraždění následovníka trůnu prohlásit že: „sympatizuje s vrahy králů“.

Při soudu, který proběhl ve Vídni dne 2. června 1915, byl Josef Homola odsouzen k trestu těžkého žaláře v trvání 18 měsíců pro spáchání zločinu velezrady.

Jak vyplývá ze soudního protokolu vedle Richarda Bayera další udání sepsal také obchodník dřevem Dr. Emil Kohn *1870, toto se ovšem ztratilo na Okresním hejtmanství v Uh. Hradišti. Hlavním svědkem o něhož se Richard Bayer opíral byl Johan Ohnut. Další svědci: četnický strážmistr Johan Kubeš, Adolf Stojan, Adolf Rosenblatt, Emil Weber a Hugo Bernhard. Na základě těchto, převážně německy hovořících svědků, soud nabyl přesvědčení že: „ve Veselí nad Moravou existovalo mezi městsky pokrokově smýšlejícím obyvatelstvem skutečně silné rusofilní hnutí, přinejmenším před dobou zatčení obžalovaného Homoly.“

Josef Homola na kolorované fotce Josefa Tašla

​​​​​​​Zdroj: Dokumenty J. Homoly uložené v Městském muzeu ve Veselí nad Moravou (HVa 378-427 a HVa 444- 462). Soudní protokol Homola-Uhlířová ze dne 3.6.1915, archiv autora, (překlad  JUDr. Marie Dykastová)