Kožešnická ulice - 1. část
Malé domky před městskými hradbami se v místech dnešní Kožešnické uličky objevují po roce 1732. V urbáři datovaném tímto rokem ještě nejsou uvedeny. Ovšem nějaké stavební objekty se zde zřejmě nacházely, byly to přístřešky sloužící kožešnickým mistrům. Tyto se nacházely v blízkosti tekoucí vody, která byla nutná k provozu kožešnických dílen.
Vlastní Kožešnickou uličku můžeme rozdělit na dvě části, oddělené od sebe částí cesty kterou se vyjíždělo z brodu, který se tady dříve nacházel, a jenž začínal na Předměstském Zbrodku. Část zadní se nachází na konci uličky a domky č. 54 – 57 jsou doslova „nalepeny“ na městských hradbách a tyto hradby tvoří část obvodového zdiva těchto domků. Druhou část tvoří domky č. 59 – 67, které mají stejnou stavební dispozici a také podobný vývoj. Především řada domků č. 60 – 67, které tvoří řadu „pod kostelem“, je téměř identická. Tyto domky mají původní sklepní prostory pod cestou, která prochází kolem domků. Původně byly tyto domky přízemní a až pozdější přístavby vytvořily další podlaží.
Původní přízemní uspořádání se sklepem pod vozovkou.
Domky z uličního pohledu působí jako přízemní, ale jsou dvojpodlažní.
Přímo u vody se nacházely dílny kožešnických mistrů.
Břeh Kožešnické uličky pod kostelem sv. Bartoloměje focený ze Zbrodku
Regulační práce pod kostelem sv. Bartoloměje, naproti Zbrodku
Stejný motiv o 50 let později
Kožešnická ulička zachycená na kresbě Ludvíka Ehrenhafta byla místy velmi úzká
Město Veselí 1852, se starými čísly Kožešnické ulice a Rybníčku
Kožešnická ulice 2018 s aktuálními čísly
Tři domky které tvoří úplný závěr Kožešnické uličky
Vnuk Konstantina Kratochvíla, Evžen Rajecký před domem č. 39/55
Dům č. 39/55 v roce 2010 (vlevo část domku č. 40/56)
Marie Kratochvílová kousek od svého domku v roce 1963
Rupert Kratochvíl, narozený roku 1902 v domě č. 39, působil od roku 1926 ve Veselí nad Moravou jako učitel.
Za protektorátu se zapojil do odboje, byl zatčen a zemřel v koncentračním táboře Florssenburg 2.3.1945
Vlevo dům č. 40/56, Františka Růžičky kolem roku 1937
Sousedé v Kožešnické uličce, vlevo Josef Šantrůček, uprostřed v klobouku František Růžička
Emilie Šantrůčková se svým vnukem Lubomírem Žákem v roce 1938 u branky svého domku č. 41/57
Úředník na železnici Josef Šantrůček byl velký včelař. Na všech fotkách má svou fajku, která se mu stala osudnou, zemřel na rakovinu rtu.
Emilie Šantrůčková, roz. Fliegrová se svým manželem Josefem
Manželé Žákovi v Kožešnické uličce. Blažena Šantrůčková se provdala za učitele Ludvíka Žáka.
Dům č. 57
Dům č. 58 byl postaven kolem roku 1912 na pozemku který patřil k domu č. 42. V tomto domě bydlela rodina Bassova a rodina Chválová.
Na kresbě Ludvíka Ehrenhafta je uprostřed zachycen dům č. 42/59
Vzadu uprostřed dům č. 42/59
Antonie Kotulová (*1851), se narodila v domku č. 42, v rodině kožešnického mistra Antonína Rajeckého
Kožešnická č. 44/61, dámské krejčovství Anny Jakoubkové
První dům zleva č. 44/61, v domě bydlel také Antonín Leitgeb, strojvůdce na úzkokolejce.
Další informace získáte v knize
