Náměstí - Zámecká 1. část

Pohled do míst kde stála městská brána,  zbořená v 19. stol. Tato brána zůstala pouze na znaku města. V domě vlevo se nacházel obchod Morice Ziemlicha, později Ferdinanda Sladkého. Foceno roku 1920, kdy deformace železného mostu již byla značná a výstavba nového mostu byla nevyhnutelná.

Pohled z předměstí do města po roce 1921 (po výstavbě nového betonového mostu). Po levé straně se nabízí firmy Ferdinand Sladký a módní obchodní dům Grünhut. Vpravo ještě stojí velký dům Vorálků, později zbořený, z důvodů rozšíření vozovky (silnice se rozšířila o 5 m). Mezi domem Sladkého a Vorálka stála městská brána.​​​​​​​

Dům č. 53/3 roku 1960 (foto Tašl). Středem tohoto domu procházely městské hradby. Levá část domu s dvěma výklady měla níže položenou podlahu a proto do pravé části vedlo několik schodů. Dříve obě části patřily různým majitelům.

Zámecká ulice s jednotlivými čísly domů. Letecký snímek pořízený po roce 1927.

Zleva obchod Morice Ziemlicha, Židovská ulička a uprostřed obrázku dům č. 1/5. Byl to dům z bohatou historií, velmi dlouho byla v domě hospoda.

Židovská (dnes Ehrenhaftova) ulička a vpravo Jakubíčkova trafika č. 1/4

Josef Jakubíček *1894, sepsal vzpomínky na I. světovou válku (na obrazu Ludvíka Ehrenhafta)

Kateřina Jakubíčková roz. Benedíková, napsala pozoruhodné Paměti

Zahrádka u Grünhutů. Rodina Grünhutova s rodinou Kučerovou. Uprostřed sedí Arnošt Kučera, úředník na dráze, vpravo vedle něj sedí Františka Grünhutová (*1870)

​​​​​​​Pohled do Zámecké ulice s domy č. 4 a č. 5 uprostřed

Obchod v domě č. 5

Zleva část obchodu Martykána, Ehrenhaftova ulička a dům č. 5

Uprostřed dům č. 2/6. V roce 1705 v tomto domě bydlel rychtář Jan Luzar, kožešnický mistr. Později dům patřil varhaníkovi a učiteli Antonínu Bartoloměji Sigmundovi. Roku 1775 byl vysvěcen za kněze jeho syn Ondřej, který byl kooperátorem ve Veselí, od roku 1789 ve Vnorovách, kde jako kaplan zemřel roku 1806. Roku 1902 se vlastníkem domu stává český vlastenec František Rajecký. Sklep tohoto domu byl propojen se sklepem městské radnice, která byla naproti tohoto domu.

Rodina posledního městského starosty, Františka Rajeckého. Jeho manželka Františka, byla dcerou bednářského mistra Martina Nárožníka. Zprava stojí nejstarší dcera Marie (*1884).

Starosta František Rajecký byl vyučen u svého otce kožešníkem, ale toto řemeslo již nevykonával. Byl to pokrokový vlastenec, sokol, který měl velmi úhledný rukopis.

Nejstarší syn starosty, František (*1885 +1963), byl inspektorem poštovní spořitelny a vedle toho si také v domě č. 6 zřídil jakousi konstrukční dílnu na své četné patenty.

Dům č. 2/6,  starosty Františeka Rajeckého,  levá část trafika L. Freunta, později krámek (na snímku) hodináře a zlatníka Josefa Habarty. Návratí tohoto domu bylo pro naše náměstí typické, opakovalo se u dalších domů.

Hodinář Josef Habarta (*1885), inzerát z roku 1922

Kdysi půvabný dvorek domu č. 2/6 byl nakonec před demolicí hodně poničen

Dům č. 3/7

Dům č. 3/7

Dům č.3/7. Krámek mistra obuvníka Leopolda Veverky, který bydlel v Kožešnické uličce

č. 7. V roce 1925 byla v domě prodejna firmy Baťa (foto Josef Tašl)

Zámecká ulice před rokem 1909 (č. 3, Jaksch, č. 4, starosta Josef Ornstein, č. 5, Panský hostinec)

Zprava dům č. 4/8 (rok 2008)

Pohřeb městského starosty Josefa Ornsteina, dne 2. prosince 1900 ve 3 hodiny odpoledne, proběhl před Městskou radnicí a zároveň Obecní hospodou (dům vpravo). Josef Ornstein bydlel v druhém domě zleva.

Náhrobek Josefa Ornsteina

Dvůr domu č. 4/8

Dvůr domu č. 4/8, (výřez z akvarelu Ludvíka Ehrenhafta)

Dvůr domu č. 4/8, akvarel Ludvíka Ehrenhafta

Dvůr domu č. 4/8, foto Ludvík Ehrenhaft

Jan Tlach byl vyučený hostinský a řezník. Proslulá byla zejména jeho vynikající kuchyně, kvůli níž do Veselí jezdili hosté z daleka.
​​​​​​​Na snímku se svojí manželkou Marií.

Hostinský Jan Tlach první zprava.  

Zámecká ulice v době, kdy se náměstí jmenovalo Stalingradské. Zprava dům č. 5/9. (foto Josef Tašl) 1962

Interiér Panského hostince s dřevěným roštem, sloužícím jako ochrana pro hostinského.

Dům č.9. Sklepní prostory bývalého Panského šenku (později Tlach). Roku 1731 na tomto místě postavil novostavbu hejtman Jan Filip Trojar. Roku 1861 zde zřídil Leopold Ornstein podnik podobný italské tratorii, kde podával mimo jiné také oblíbenou „Rosolku“. Roku 1880 zde otevírá Emanuel Freund první kavárnu ve Veselí.

Sklepní prostory domu č. 5/9