PÁLENICE

Pálení kořalky bylo původně privilegiem šlechty. Panská pálenice se nacházela na menším ostrově před zámkem, vedle  Panského pivovaru. První zpráva o pálenici je z roku 1589. Ze záznamů víme, že roku 1667 měla pálenice 4 kotle. Pálenice patřila vrchnosti, která ji pronajímala židovským podnikatelům. Konkrétní smlouvy jsou uloženy v Moravském zemském archivu v Brně. ​​​​​​​

Roku 1783 pálenici provozoval žid Jakub Fixel, za něhož se pálenice přestěhovala na veselské Předměstí, do domu č. 7. Roku 1807 koupil Fixel od hraběte Chorin-ského nejen předměstskou, ale taky vnorovskou pálenici (za 15.000 Rý.). Dcera Jakuba Fixela, Veronika se provdala za Samuela Kohna se kterým měla syna Jakuba, zakladatele slavné firmy Jakub & Josef Kohn. Rodina Ehrenhaftova vlastnila „Pálenici“ mezi lety 1867-1918.

Švestkám se v našem kraji dařilo, byly využívány pro výrobu povidel a taky se sušily. K pálení švestek na slivovici došlo ve větším měřítku počátkem 19. století, po přijetí císařského dekretu z roku 1816, kterým se zakazovalo pálení kořalky z obilí. První pálenice v Milokošti se roku 1806 nacházela na tzv. „Stovce“. V tomto roce zde působil židovský podnikatel Šalomoun Kien, který pálenici koupil od Lichtensteinů. „Stovka“ měla zajímavou historii, vedle pálenice zde byla také škola, byt učitele, obecní kancelář, řeznictví a hospoda.

První pálenice v Milokošti byla od roku 1816 v domě číslo 100.

Před rokem 1920 byly v Milokošti dvě pálenice. Ta první byla v domě Jakuba Jocha č. 54. Druhá pálenice byla pojízdná, tuto provozovali tři majitelé Josef Šišpera č. 97, Jan Zajíček č. 21 a Jiří Konečný č. 121. Ani jedna z uvedených pálenic však nevyhovovala předpisům, a byly zrušeny. Proto se v Milokošti roku 1920 nepálilo a nejbližší pálenice byla v Ostrohu, anebo v Sudomírkách u Jana Grabce. Později začal ve svém domě v Dědině č. 75, pálit Jan Pomajba (*1883).

Jan Pomajba provozoval pálenici

Ovšem nejznámější byla pálenice Ladislava Dostála na „Mlýnku“. Provoz zde byl zahájen 3. listopadu 1932, společníky byli Jan Pomajba z č. 75 a František Konečný č. 9. Pálení 2 litrů 50 º slivovice, stálo 29,30 Kč. K pálení se ten rok přihlásilo 64 pěstitelů s 377 hektolitry trnkového kvasu. Pan Dostál uváděl, že se v té době ustálilo pravidlo, že vlastník pálenice si ponechal při pálení každý desátý litr vyrobeného destilátu, jako odměnu za provedenou destilaci. Pálenice pamatuje různé tragikomické situace, kdy jistý milokošťan úspěšně dovezl stodvacetilitrový sud kvasu po hrbolaté cestě až do pálenice a zde se mu dvoukolová kára i s kvasem převrátila. Jiný spěchající zákazník chtíc urychlit proces začal sám napouštět kvas do prvního kotle, ale bohužel nebyl uzavřen kohout odpadního kanálu, a on si kvalitní kvas vypustil do jímky na výpalky. Provoz pálenice si vyžádal také lidskou oběť. Jedno křídlo těžkých vrat při vichřici smrtelně zranilo pomocníka v pálenici, pana Komoňa. Provoz pálenice v Mlýnku byl ukončen roku 1985.

Mlýn Ladislava Dostála v Milokošti. Za objektem v levé části se nacházela oblíbená pálenice.

Počítadlo v pálenici ve „Mlýnku“.

V roce 1932 pálení 2 litrů 50°silné slivovice, stálo 29,30 korun

Dům Jana Grabce v Sudomírkách, kde se v roce 1939 nacházela pálenice slivovice.

Jan Čech (*1867), rolník, včelař a hráč na hornu

Rodina Čechova patřila k starým rybářským rodům ve Veselí (rybář Jan Čech se uvádí již roku 1732). Téměř 200 let žil rod rybářů Čechů v domě č. 71. Na Benátky se Čechovi přestěhovali kolem roku 1900, kdy Jan Čech kupuje dům i s rozsáhlými pozemky od potomků mlynáře Mollíka. Po přestavbě zde také zřizuje pálenici, která se brzy stává velmi známá. Čechova pálenice byla proslulá, přepalování se přenášelo do přední části domu. Pravidelně zde pálil hrabě Chorinský, vždy měl zamluvený celý den. V domě u Čechů také bydlel malíř Ludvík Ehrenhaft, který často skicoval zákazníky pálenice. V dubnu 1945 byla pálenice, stejně jako celý dům, silně poškozena ustupující německou armádou (byly vyhozeny všechny mosty). Ludvík Čech postavil v roce 1948 nový dům. Když roku 1951 umírá, přebírá provoz pálenice jeho manželka Marie. Poslední pálení u Čechů na Benátkách bylo v roce 1962. Na Benátkách se později pálilo dál, ale to už bylo v pálenici veselských zahrádkářů.

Kresba Ludvíka Ehrenhafta z pálenice u Čechů

Pálenice u Čechů, první zleva Ludvík Čech, vzadu ve dveřích jeho bratr František.

Na snímku z interiéru pálenice je František Čech uprostřed.

Stařeček Blažek pálí slivovici. Kresba Ludvíka Ehrenhafta.

Vladimír Groš