POHŘEBNÍ ÚSTAV

Weberův dům na Zbrodku

Dne 6. února 1902 si zažádal stolař Ferdinand Weber o zřízení Pohřebního ústavu. V žádosti uvádí, že město Veselí má kolem 5000 obyvatel a nejbližší pohřební  ústav je v Uh. Hradišti. 1.4. 1902 sděluje Weber hejtmanství, že ústav v požadovaném rozsahu zatím nemíní zřídit. Pohřební vůz není potřeba, pro blízkost hřbitova. Zřídí jen sklad rakví a věnců, rakve obyčejné vyrábí sám, lepší rakve jsou tovární. Tento ústav hodlá provozovat v domě na Zbrodku.

V roce 1934 provozoval František Šišpera (*1873) v domě č. 140 (Dona), sklad rakví a pohřebních potřeb. Jeho žádost o zřízení pohřební služby nebyla úspěšná.

Truhlář František Šišpera provozoval ve svém domě sklad rakví.

Nechal si vypracovat plány na pohřební ústav, ale k realizaci nepřišlo

Truhlář František Šišpera

Pohřební obřad

Původně smuteční obřad začínal v domě smutku

Dnes smuteční obřad začíná v kostele anebo ve Smuteční síni. Dříve byl tento obřad zahájen v domě smutku a odsud se pohřební průvod vydal do kostela, kde proběhla zádušní mše. Z kostela potom průvod doprovodil nebožtíka na hřbitov. ​​​​​​​

Kostel Panny Marie byl k pohřbům používán až do roku 1990.

Obřad bez pohřebního vozu, rakev neslo 6 nebo 8 osob. Pohřeb Františky Hrdé, 18. dubna 1928. ​​​​​​​

Pohřební průvod z kostela na hřbitov, červen 1959

Kočár tažený koňmi máme zdokumentován dvakrát, v obou případech se jednalo o pohřeb židovského občana. Na snímku pohřeb židovského obchodníka Samuela Strakoše dne 22. listopadu 1935

Od roku 1950 se ve Veselí používal pohřební automobil. Zde Praga Picollo

Pohřeb židovského obchodníka Leopolda Grünhuta, 20. ledna 1938

Škoda 633

Pohřební dodávka Škoda 1200 (rok 1961)

Vpravo pracovník pohřební služby Bohumil Opavský, zvaný „Mašlonka“ rok1961

K pohřbům také patří muzika

Zřejmě největší pohřeb v našem městě se konal 2. prosince 1900, kdy se veřejnost rozloučila s oblíbeným starostou Josefem Ornsteinem, který vykonával funkci městského starosty 12 let. Obřad se konal před budovou městské radnice (dům zprava).

Velký pohřební obřad měl 1. listopadu 1940 oblíbený páter Bohumil Navrátil. Ten založil a podporoval spolek Omladinu, podílel se na činnosti Orla, podporoval oddíl kopané.

Třináct knězů se sešlo na pohřebním obřadu kuželovského faráře Leopolda Růžičky roku 1958

Tkalcovský mistr žil v Kožešnické uličce. Výstřižek ze Slováckých novin z března roku 1890

Poděkování ze Slováckých novin

Pomník rodiny Přikrylovy z roku 1909          ​​​​​​​

Radní a hostinský Josef Přikryl se svojí manželkou Marií



Vladimír Groš