POMNÍK PADLÝM Z MILOKOŠTĚ

Pomník obětem I. světové války na svém původním místě, v Dědině

Od roku 1914 do roku 1918 bylo provedeno v Milokošti 17 odvodů na vojnu. Bylo odvedeno 156 vojáků, z nichž padlo 29 občanů. Prvním padlým z Milokoště byl František Požárek, který padl na ruské frontě dne 18. listopadu 1914. Památník obětem byl postaven v roce 1929 strážnickou firmou Beck – Soják v hodnotě 8 tisíc korun. Obec přispěla 4 tisíci korunami, zbytek byl vybrán sbírkou mezi občany. Socha představuje vojáka, modlícího se u hrobu padlého kamaráda. Na černé mramorové desce jsou vyryta jména padlých i s čísly domů. Původně bylo na pomníku 25 jmen. V roce 2018 byly doplněny další čtyři jména padlých vojáků.

​​​​​​​

Seznam padlých

1          Bláha Kašpar                       č. 10

2          Botek Antonín                     č. 17   *1896

3          Boček Václav                       č. 19   *1896

4          Břečka Jan                           č. 79   *1887 (dragoun)

5          Čápek František                  č. 11   *1885

6          Horák Matěj                          č. 66   *1896

7          Joch František                     č. 54   *1893

8          Konečný Josef                    č. 15   *10. 3. 1895 +18. 9. 1915 Rusko

9          Klimek Jan                        č. 137 *1897

10       Kukuliš Klement                 č. 111 *1882

11       Kukuliš Jan                          č. 94   *1891

12       Matuška Antonín                č. 15   *1893 (č. 104)

13       Matuška Bartoloměj           č. 122 *1887 (č. 107)

14       Matuška Jan                        č. 48   *1876

15       Matuška Jan                        č. 94   *1882

16       Pomajba Matouš                 č. 13   *1880 +1919

17       Požárek František               č. 91   *1880 +18.11.1914 Rusko

18       Prchlý Fabián                      č. 167 *1880

19       Pšurný Martin                      č. 152 *1894

20       Šišpera Jakub                     č. 151 *1884

21       Šmíd Kliment                       č. 152 *1881 +1915

22       Tesařík František                č. 139 *1897

23       Trachtulec Ondřej               č. 7      *1890 +1920

24       Uhlík Antonín                      č. 1      *1892

25       Vlk Matěj                             č. 47   *1886

26       Joch Antonín                       č. 46   *1890 +24.6.1915

27       Matuška Matouš                  č. 57   *1875 +3.1.1918

28       Trojek Matěj                          č. 59   *1886 prohlášen za mrtva 1924

29       Váverka Josef                      č. 140 *1895 +16.6.1915

Josef Konečný *10. 3. 1895 +18. 9. 1915 Rusko

Martin Pšurný *1894, Sekule č. 152

Klement Šmíd *1881 +1915, Sekule č. 152

Matěj Vlk *1886, č. 47

Matouš Pomajba *1880, č. 78

Po roce 1945 byla k památníku přidána deska připomínající čtyři oběti II. světové válce.

​​​​​​​

Bohumil Váverka

Bohumil Váverka *23. 10. 1914 v Milokošti  +5. 10. 1945 Blackbushe. Bohumil se narodil Kateřině a Matěji Vaverkovým v milokošťských Chaloupkách č. 164. V roce 1940 nastoupil ve Velké Britanii k RAF. V roce 1941 byl povýšen na rotného a za úspěšnou činnost u bojové perutě, byl vyznamenán Čs. medailí za chrabrost. 9. 3. 1942 se zřítil letoun Whitley a v něm zahynula celá posádka kromě Bohumila Váverky. Ten se z těžkého zranění brzy vyléčil a v říjnu 1942 uzavřel sňatek s Ruth Colesovou. V listopadu 1943 se spolu s posádkou Liberatoru BZ774 podílel, mimo jiné, na potopení německé ponorky U-966. Bohumil Váverka dostal dva Čs. válečné kříže 1939. Po ukončení války zůstal Bohumil Váverka u letectva a podílel se na přepravě čs. repatriantů z Londýna do Prahy. 5. října 1945 těsně po startu z letiště Blackbushe havaroval letoun Liberator. Všichni zahynuli včetně poručíka letectva Bohumila Váverky. Byl pohřben na hřbitově v Brookwoodu, hrob č. 20. Dne 29. 5. 1991 byl Bohumil Vaverka povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam.

​​​​​​​

František Zahradník *16.9.1921 v Brně. Před emigrací žil v Milokošti. Zahynul 30. 5. 1940 v Agde.

​​​​​​​

František Fojtík, dělnik, zemřel ve vězení v Německu jako politický vězeň (Sekule č. 161).

​​​​​​​

Matěj Šišpera *15. 2. 1908, Milokošť č. 45  +24. 12. 1941 v Osvětimi. Na jaře1941 byl Matěj Šišpera zatčen pro padělání peněz a pašování valut na Slovensko.

STĚHOVÁNÍ POMNÍKU 1984

Ve čtvrtek 3. května 1984 byl na Dražky k sv. Anně přemístěn pomník padlých, který stál od 2. listopadu 1930 v dědině u zvoničky. K tomuto pomníku každoročně na 24. dubna pokládali soudruzi kytici či věnec, a v posledních letech se stávalo, že v dědině, kde scházela kanalizace, v tento den stála voda a soudruzi museli přijet v gumákách. A tak snadnější než kanalizace, bylo přemístění pomníku na kopeček mezi hřbitov a školu.

Častý obrázek kolem roku 1980

Pomník ještě v Dědině

​​​​​​​Foto Ing. Bohumil Vojtek

Akce započala dne 3.5.1984 v Dědině

​​​​​​​Foto Bohumil Straka

Truchlící voják opouští zvoničku s níž si vyprávěl 55 let





Stěhování prováděl Karel Morávek (zleva pomníku) a Zdeněk Gloza (zprava)


Bylo třeba dokončit chodník

Kladení věnce 24. dubna 1985. Foto Bohumil Straka

​​​​​​​Vladimír Groš   

​​​​​​​