Předměstí I. - č. 308-309

Masarykova č. 308/110

Další z širokých čtvrtnických gruntů. Roku 1739 patřil Bartoloměji Sielberlingovi. Dům krátce držel kramář Jakub Černý, který byl roku 1748 zadlužený a byl nucen dům prodat Sarkanderovi Smutnému. Roku 1751 se dostává dům do držení stolařské rodiny Freschingerové. 1857 zde bydlí veselský provazník Josef Šňůrkovič a konečně v roce 1900 dům kupuje hospodský Antonín Janík. Bylo to v době, kdy jeho syn Jan staví nový hotel. Krátce v domě bydlí obchodník Richard Janík, později se dům stává majetkem jeho bratra stavitele Jindřicha Janíka. V nájmu u Janíků bydlela také Gabriela Kafková (*1896) porodní babka, která mimo jiných přivedla na svět roku 1943 Ivana Nováčka.

Jindřich Janík (*1871)

manželka Augustýna Janíková(*1879), dcera nadlesního Josefa Strašílka

Jindřich Janík za pobytu v Budapešti 1896-98

Děti Jindřicha Janíka, Jindřich (*1906) a Augusta (*1904)

Poslední fotografie stavitele Jindřicha Janíka z roku 1921

Sourozenci Jindřich a Gusta Janíkovi na dvoře domu č. 308/110

Plán vypracovaný stavitelem Jindřichem Janíkem roku 1908 pro velkostatek hraběte Chorinského

Foto mladého Jindřicha Janíka z roku 1925, kdy studoval vysokou školu technickou v Brně

Třetí dům zprava patřil rodině Janíkově. Všechny domy na pravé straně byly zbourány. Zůstal stát pouze bývalý hotel Přikryl. Snímek pořízen z nové budovy lázní roku 1930.

V domě č. 308/110 bydlel také Jindřichův mladší bratr, obchodník Richard Janík (*1875)

Koně Jindřicha Janíka

Roku 1906 prováděl Jindřich Janík přístavbu školy ve Vnorovách

Jindřich Prosper Janík

Stavitel Jindřich Janík (*25.6.1871 +25.10.1921), se narodil v rodině hostinského, později hoteliéra a také předměstského starosty, Antonína Janíka. V 16 letech nastoupil praxi do stavební kanceláře Josefa Doležala ve Veselí, později absolvoval praxi v dalších stavebních firmách (Josef Seichert, Vídeň 1888-9, Ludvík Fiala, Břeclav 1896, C.a k. Vojenský stavební úřad v Budapešti 1896-8, K.Jedlička, Uh. Hradiště 1899-1901). Roku 1892 se vyučil tesařem. Roku 1902 založil Jindřich Janík ve Veselí stavební firmu spolu s Karlem Jedličkou, později se osamostatnil. Roku 1905 úspěšně složil v Brně zkoušku zednického mistra.

Mezitím se Jindřich 24. října 1903 oženil s Augustou, dcerou Josefa Strašílka, nadlesního u hraběte Chorinského. Jindřich Janík se podílel na řadě zajímavých projektů jak v našem městě, tak v okolí. V roce 1906 se podílel na dostavbě školy ve Vnorovech, o dva roky později postavil kancelář pro úředníky velkostatku ve Dvoře, později také stavěl budovu vodní elektrárny pro hraběte Chorinského a celou řadu rodinných domů v ulici Komenské. V roce 1908 se podílel spolu s firmou Nermut, na vypracování plánů pro železný most ve Veselí. Tento projekt nebyl příliš úspěšný, při kolaudaci nebylo dosaženo potřebné nosnosti, v důsledku čehož se most znatelně deformoval. Přes tyto problémy most sloužil až do listopadu roku 1920, kdy započala výstavba nového betonového mostu.

Jindřich Janík vážně onemocněl a přesto, že se odjel léčit do Vídně, v říjnu 1921 ve věku 50 let zemřel. Zůstal po něm dům na náměstí č. 7, na předměstí domy č. 308, 585 a 586.

Porodní babka Gabriela Kafková (*1896, roz. Zahnašová z Koryčan), s dcerou Gabrielou (*1920, provd. Opluštilovou)

1912

1919

Masarykova č. 309/108

Poslední dům na hlavní ulici s doškovou střechou. Tento dům přes sto let obývala rodina Šišperova. Roku 1739 dům vlastní Jan Grabec, 1758-1830 zde bydlí rodina Galářova. Od roku 1857 až do roku 1970  tento dům obývala rodina rolníka Šišpery.

Snímek z roku 1936, ze dvora domu č. 108, fotil Josef Tašl. Velmi zajímavě řešený vstup do sklepa přímo ze dvora dřevěným poklopem.

Tomáš Šišpera (*1867)

Anežka Šišperová(*1873, roz Galářová)

Matěj Šišpera (*1884 +1954)

manželka Antonie Šišperová, (rozená Bartošková) s vnučkou

Josef Šišpera (*1898 +1970), dráha, později bydlel v Žabí č. 434 a v Sudomírkách č. 425/279

Mistr Ludvík Ehrenhaft maluje oblíbený motiv

V pozadí Šišperův dům. Primice Františka Kratochvíla z roku 1934 (foto Ladislav Nisner).

V pozadí Šišperův dům. Primice Františka Kratochvíla z roku 1934 (foto Ladislav Nisner).

Plán domu č. 108, (dispozice objektu je totožná s č. 307, domem rodiny Krmíčkové)

Pohled z kostelní věže na dvůr k Šišperům

Pohled z kostelní věže na dvůr k Šišperům

Pohled z kostelní věže na dvůr k Šišperům

Josef Šišpera (*1919), na dvoře rodného domu

Josef Šišpera (*1919), na koni před sousedním domem (v pozadí výloha Rádio-elektro Janásek, později cukrář Kocián)

Josef Šišpera (*1919 +1974), s manželkou Jarmilou (*1923 +2006, roz. Grabcovou), a synem Jiřím (*1961), a Josefem (*1959)

Josef Šišpera si ve dvoře postavil nový dům. Z ulice byl vidět jenom dřevěný plot. V srpnu 1968 seděli bratři Josef a Jiří Šišperovi na plotě a dívali se na projíždějící Rusy. Vtom jeden tank zastavil, Rus si kluky Šišperovi zamračeně prohlížel, a potom vystřelil (do vzduchu). Kluci seskočili z plotu a utekli. Až později vyšli na ulici uviděli, že na jejich plotě je velký nápis v azbuce, který tam někdo neznámí napsal: PAČEMU!

Nedělní ráno. Část domu vlevo č. 309, další dům č. 310


Humna domů v ulici které se také říkalo Klášterní. V humně domu č. 310 vidíme původní klášterní zeď.

Dům Josefa Šišpery byl poslední na Hlavní ulici s doškovou střechou. Zleva kousek stavení Jindřicha Janíka.

Akvarel Ludvíka Ehrenhafta

Detail ze stavení Josefa Šišpery. Kouzelný akvarel Ludvíka Ehrenhafta