Předměstí II.- č. 127 a 129, Řeznické jatky
Řeznické jatky u mostu roku 1827. a) Markus Bonda, krám, b) Josef Werner, jatka, c) Václav Tašl, jatka, d) František Žádník, jatka, e) Libor Baker, jatka, f) Johan Fadrus, jatka, g) Anton Schäffel, obchod s pečivem. V roce 1890 byly jatky c, d, e zbořeny, a na jejich místě byla postavena budova Záložny. Mezi blokem čtyř jatek a jatkou označenou písmenem e) byla páchnoucí ulička vedoucí k řece. Vedení předměstské obce se za tuto část obce stydělo a proto rozhodlo o asanaci řeznických jatek a vystavění reprezentativní budovy Záložny.
V levé části snímku vidíme krámky č. 127 a 129. V pravé polovině si představte místo budovy Záložny další dvě přízemní řeznické jatky, zbořené roku 1890. V krámu č. 127 působil Karel Lerche.
Karel Lerche v letech 1904 – 1907 starosta Předměstí Veselí, zakládající člen Sokola. Jeho otec, pekař Ferdinand Lerche přišel do Veselí z Hluku, dědeček Josef Lerche byl zámeckým pekařem v Uh. Ostroze. Karel Lerche začínal pekařit na místě staré předměstské pekárny, kde byla dříve první veselská škola (č. 293). První manželka mu zemřela mladá, a tak si roku 1882 vzal druhou ženu Marii, dceru Václava Bučka.
Karel Lerche (1846 +1918, pekař a obchodník), s manželkou Marií (*1856 +1913)
Čilý život u prvního krámu u mostu (po roce 1921)
U mostu měl obchod také kloboučník František Hostýnek (asi v době výstavby vlastního domu r. 1934)
Od roku 1934 krámek č. 127 vlastnil krejčí František Svoboda. Vedlejší řeznictví měl pronajaté Jaroslav Dohnal.
Jan Svoboda obchod č. 127 přestavěl na jednopatrový. Po roce 1952 byl přinucen krejčovství prodat výrobnímu družstvu Vkus a on sám se dále živil jako učitel hudby v Hudební škole ve Veselí nad Moravou.
Bezesporu nejzajímavější historií se může pochlubit krámek u mostu č. 129. V 19. století se zde vystřídaly všechny důležité řeznické rody působící v našem městě. Toto místo bylo naprosto strategické. Každý kdo šel do města, například na trh, musel projít kolem. Tento krámek je výjimečný také tím, že si ponechal původní stavební dispozici, změnily se pouze některé jednotlivosti fasády. Zcela původní zůstaly tři okénka na severní straně krámku.
Znamenitý snímek řeznictví Tomáše Tašla z počátku 20. století. Ve štítu prasečí a ovčí hlava, ve dveřích řezník brousící si ocilkou nůž, druhý s károvou šiltovkou stojí opodál, třetí má přes rameno mohutnou šáchorovou tašku zvanou „cégr“. Na hácích visí kusy hovězího a stažená kůže, za oknem se kroutí metry uzeniny. Úzké okénko které vidíme v otevřených dveřích je v obchůdku dodnes.
Po roce 1921 byl na této jatce také židovský řezník Herman Gallia (*1878)
1926
Matěj Plhal zazdil levé okno, do pravého pořídil ocelovou roletu, háky zůstaly.
1932
Zprava Matěj Plhal
Druhý zprava Matěj Plhal (*1901), byl posledním řeznickým mistrem kterému patřil krámek č. 129.
Na fotce z roku 1924 Matěj Plhal (zleva) drží v ruce tzv. „porážku“, specielní sekeru k porážení dobytka.
Lahůdky řeznického podniku Matěje Plhala ve Veselí nad Moravou
Prezentace uzenářských výrobků Matěje Plhala byla naprosto skvělá
PROMĚNY ŘEZNICKÉ JATKY PO ROCE 1951
Roku 1951 byla živnost Matěji Plhalovi v krámu č. 129 zrušena. V následujících letech se v tomto obchodě často měnil sortinent.
Televize
Knihy- gramo
Knihy, rok 1957
Nucený výsek
21. srpen 1968, Nucený výsek
21. srpen 1968, Nucený výsek
Nucený výsek, po roce 1970
Pracovní oděvy, srpen 2009
Košile, kravaty, 2010
Sportovní oblečení, duben 2012
Květen 2019
Účetní kancelář a krámek, červen 2021
Snímek původní řeznické jatky z dvorního traktu spořitelny s třemi původními okénky
