RAJECKÝ

Jedním z nejstarších veselských rodů byl rod Rajeckých, Ondřej Rajecký je uveden v urbáři z roku 1668. Původně se tento rod věnoval řemeslu zámečnickému, v 18. stol. bychom napočítali 7 Rajeckých zámečníků a jednoho kováře. Na předměstí v domě č. 2. sto třicet let  žila rodina zámečníka a kováře Libora Rajeckého, který řemeslo i dům zdědil po svém otci Martinovi. V Kožešnické uličce v domě č. 45. téměř sto let působila rodina kováře Josefa Rajeckého, jeho syna zámečníka Tomáše a vnuka také zámečníka, Pelegrína Rajeckého. Pelegrín Rajecký byl prudší povahy, o čemž svědčí zápis v příloze z Okresního soudu.

Prvním kožešnickým mistrem v rodině Rajeckých byl roku 1817 Jakub Rajecký, kterého následovali  jeho synové  Anton (*1820), a Ignác (*1830). Kožešníkem byl také syn Ignáce, František, který se u otce vyučil v letech 1869 – 1872. František Rajecký se stal roku 1901 městským starostou a tuto funkci vykonával 19 let. Byl to velký vlastenec, aktivní v různých spolcích, zakládal např. také Sokol. Měl velmi úhledný rukopis, a tak psal ty nejdůležitější městské listiny. V roce 1909 nechal František Rajecký zhotovit kovové zábradlí kolem sochy Panny Marie na náměstí. Starostou byl také Františkův mladší bratr, obchodník na Předměstí, Karel Rajecký. Ten byl také aktivním hasičem. Posledním kožešníkem v rodině Rajeckých byl Bedřich, jeho syn Karel už byl vyučeným zámečníkem u firmy Richter. Tento Karel Rajecký pomáhal učiteli a vynálezci Josefu Homolovi při konstrukci jeho létacích křídel, a v jeho rodině se také zachovala fotografie jétacího stroje na principu ptačího křídla. Synem městského starosty byl František Rajecký, narozený roku 1885, který pracoval jako inspektor poštovní spořitelny. V I. světové válce bojoval na ruské frontě a v jeho pozůstalosti se zachovalo více jak sto unikátních fotografií z války. František válku přežil na rozdíl od jeho mladšího bratra Jana, který roku 1916 padl. František Rajecký se zabýval výzkumem radiolárií, připravoval pro školy preparáty těchto křemičitých mořských schránek. Zkonstruoval pro svou práci řadu unikátních zařízení, mikroskopů, obloukových lamp a kamer. V Praze zřídil technickou kancelář pro své vynálezy.

Vnuk starosty, RNDr. František Rajecký (*1913), provozoval ve Veselí výrobu lučebnin a chemických produktů, především barev. V živnostenském rejstříku z roku 1934, uvádí předmětem podnikání výrobu a prodej přípravků pro kadeřníky, t. j. ondulační roztoky a oleje na vlasy, brilantiny, pudry a esence na kolínské vody. Na náměstí v domě  č. 40. žila sestra doktora Františka Rajeckého, Helena, zubní lékařka, která měla dokonalý přehled jak o historii vlastní rodiny, tak také o rodech spřízněných.  ​​​​​​​

Část rodokmenu Rajeckých

Ignác Rajecký se svojí manželkou Rozárií (*1831, roz. Kůrečkovou).Ignác Rajecký (*1830 +1895), kožešnický mistr, bydlel na Rybníčku v domě č. 43/60

​​​​​​​Ignác Rajecký se narodil v domě č. 42 a žil a pracoval v domě č. 43, kde se mu narodil také syn František, který se stal městským starostou.

Veselští hasiči roku 1932 s Karlem Rajeckým

Rodina městského starosty (1901-1919), a kožešnického mistra Františka Rajeckého (roku 1898). Manželům se později narodili ještě dvě dcery. Na zemi sedí synové Jan (*1886) a František (*1885), zprava stojí nejstarší Marie, zleva stojí Viktor, mezi rodiči sedí syn Karel. V očekávání byla dcera Anna narozená 1899.

Františka Rajecká (roz. Nárožníková), milovala květiny

Marie Rajecká (*1884 +1954), bydlela v domě na náměstí č. 2/6

První zleva sedí Marie Rajecká, druhá zprava Marie Růžičková, roz. Dürmayerová, třetí zleva stojí její sestra Růžena Dürmayerová. Kurs šití před rokem 1913.

Děti Viktora Rajeckého, Viktor a Květa

Zleva Bedřich Rajecký (*1873 +1952), vyučený kožešník, pracoval na dráze, manželka Konstancie, syn Karel (*1908), zámečník, syn Evžen (*1910)

Karel Rajecký s Rudolfem Poulou roku 1930

Zleva Karel Rajecký u Čerešňáka v pneudílně (1932)

Pracoviště Františka Rajeckého se nacházelo na náměstí v č. 2/6

Vpravo Helena Saidová (*1889), se provdala za Františka Rajeckého. Vlevo Marie Tašlová.

​​​​​​​Dole František Rajecký se svými vojáky

Uprostřed František Rajecký

I voják se potřeboval odreagovat.  Na rubu fotky napsáno: „Vodní dílo Karel II.“

Bez domova

Na cestách

Tyto lidi vyhnala válka z jejich domova

Autorem většiny zde uvedených fotografií byl František Eviak (*1891 +1982), fotograf ze Zlína​​​​​​​

Příloha:

Případ z Okresního soudu

SOkA UH, fond OS UO, č. 457, k. 485, f. 85, rok 1865

Soud proti Peregrinovi Rajeckému *1821, z Veselí č. 45

Peregrin Rajecký spáchal přestupek proti bezpečnosti cti  a byl odsouzen k vězení na dva měsíce, zostřenému dvěma půsty v každém týdnu.

Přestupek spáchal tím, že Josefovi Šantrůčkovi, přednostovi města, z Veselí dne 16. srpna a dne 18. srpna 1865 veřejně a před více lidmi nadával a křivě vinil z krádeže desek.

Soukromý žalobník Josef Šantrůček žádá, aby Peregrin Rajecký byl pro následující přestupky potrestaný:

1. že jemu při trestním řízení zavedeném dne 16. srpna 1865 proti Leopoldovi Ornsteinu, údu městského výboru z Veselí, veřejně v soudní světnici před více svědky slovy: „Kdyby neměl výbor města Veselí pudmistra kur...em, tak by se takové věci nemluvily!“
2. že Peregrin Rajecký dne 18. srpna 1865 příjda do obecního kanceláře města Veselí, zde Josef Šantrůček právě jakožto představený oné městské obce úřadoval, k tomuto se vyjádřil: „Pane pudmistr, já jim pěkně děkuju, já již nepojedu přes Pastruch, oni nejsou můj představený, oni jsou zloděj a ku....!“
3. že Peregrin Rajecký toho samého dne veřejně před pivovarem ve Veselí a před více lidmi žalobníkovi nadával zlodějů a ku....íků.
4. že pronesl Peregrin Rajecký při trestním řízení proti němu dne 4. září 1865 zavedeném, obvinění proti Josefovi Šantrůčkovi, že tento nechal v roce 1862 neb 1863 z kanálu u c.k. filiální nemocnice  ve Veselí vytrhati fošny, které dom zavésti nechal a sobě bez právně a bez povolení přivlastnil, že kanál se následkem toho svalil a takto se vysokému eráru škoda za 300 zl. stala

(Peregrin Rajecký *1821, Kožešnická č. 45)

(Josef Šantrůček *1810, sklenář a purkmistr, náměstí č. 21)