ŠEVCI II.

Boty které do Velké nad Veličkou dodával veselský ševcovský mistr Josef Jakubíček (*1838), který bydlel na náměstí v domě č. 43. Jakubíček byl roku 1881 posledním starším cechmistrem ve Veselí.

​​​​​​​

Na obrázku vlevo čižmy.

Alois Čápek (*1921), z Milokoště č. 131, vyučený švec, pracoval v továrně Standard (Svit)

​​​​​​​

 František Fuks (*1894), švec z Milokoště č. 144

Krámek jeho syna Leopolda Veverky (*1894), se nacházel na Zámecké ulici č. 3/7

Rodina obuvníka Jakuba Všetule, která bydlela v Chaloupkách č. 260/601

V roce 1925 zřídila firma Baťa prodejnu na náměstí v domě č. 3/7

Fotografie obuvníka Josefa Veverky se nedochovala, ale zde jsou na snímku jeho dcery, Vlasta a Ada, zřejmě v botách od svého tatínka (foto kolem roku 1919). K trendu doby patřila cigareta (nemusela být ani zapálená).

D​​​​​​​omek obuvníka Jakuba Všetule

Později Baťa prodejnu přestěhoval na Předměstí do domu č. 133 (dům zprava). Kromě prodejny zde byla také pedikúra a správkárna punčoch.

Plán přestavby prodejny Baťa z roku 1940, kdy kromě pedikúry byla zřízena také správkárna punčoch. V levé části domu se nacházelo Vodicovo holičství.

Kniha tato cechovní řemesla ševcovského, nákladem celého poctivého cechu a to za cechmistrovství Pana Matyse Robka staršího a P. Bartoloměje Slaninu mladšího In fundirovaná a Renovirovana jest, psaná pak a Einrichtována, skrze Františka Antonína Kratochvílu ten čas písaře radního zde v létu 1712.

​​​​​​​My cechmistři všichni maistři řemesla nového ševcovského ve městě Veselí, známo činíme budoucím všem potomkům našim řemesla našeho kterak anno 1621 roku Pan Bůch všemohoucí městu Veselí metlu svou jest nás byl trestati uměl kníže Sedmihradska Betlem Gaboriho s velkým vojskem poslati jest byl ráčil, kterýžto kníže Sedmihradský město jest sobě ku pomoci z kraje Slezkého kníže Krnovsko, ze země České tolikoš jedno hrabě jenž se psalo z Turnu  a země naši Moravské Pana Žerotína téhož času Pána na Břeclavi, za 60 000. lidu vojenského německého, i položili jsou se týž vojska mezi městem Veselí, a dědinů Milokoštěm majíce pak sobě též kníže i z pomoců  ky svůmi na odpor lid válečný  J. M. Czl. na zámku Veselí jehož nejvíc bylo 300. A když jsou počali soldati Betlém Gáboriho města Neyer dobývati  ihned  lid J. M. Czl. Ze zámku  do města vpadl a tož město před prudkým ohněm Wurtz obrátil tímž způsobem kníže Sedmihradska když // z pomocníky svými zemského pána ? litujíce svého velikého nákladu a maje tu málo za svou práci lůpež nebo z velkých  důl k tomu zámku tři sta sedmdesáte sedm ran byl udělal prchlivosti svou tenž zámek z gruntu rozkopati byl umínil kdež potom uznaje že by tu ještě větší škodu jesti musil poručil jest aby v přítomnosti jeho tenž zámek zvalen byl, což se ihned tak stati brzo muselo při kteréžto zkáze města, a zámku Privilegia všeckna pak městská tak i cechů našeho vejš psaného k zmrhání přivedeny byly jsouc, tolikéž i počet stříbrna z pěti krusky stříbrnými což se vše stalo léta svrchu psaného druhý pondělí po svatém Václavu, a tak nemaje hlavního cechovního listu aniž pečeti bez obnovení cechmistrův zůstávali jsme do léta An. 1626.

Matis Robek. Léta Páně 1693 dne 25. oktobris, přijat jest Matis Robek do našeho poctivého cechu za spolu Maistra, a Pana bratra, kterýžto své povinnosti jak svačinu tak, i Maistr štük, ano i všechno jiné náležitě zapravil, a nic dlužen neostal, a tuto toliko pro budoucí paměť vypsati jsme jej dali An et Die ut Supra

Matis Robek bydlel na náměstí č. 23/37 a roku 1722 byl též rychtářem

Franz Karas. Léta Páně 1699 dne 20. April, předstoupil před auplný poctivý cech syn Franz P. Adama Karasa, aby sme jeho spolu za jednoho pana majstra a bratra přijali...

Léta Páně 1714 Matys Robek, předstoupil do poctivého cechu pan bratr náš Matis Robek spolu s jeho třema syny, a tu žádost přednesl, před auplný cech, abychom ty, vejš zmiňovaný syny, totižto předně staršího Karla Robka, druhého, Bartoloměja Robka, třetího Ignácia Robka, za učně přijali i vypověděli. I nemohouce jeho žádosti oslyšeti, poněvadž jsou mistrovský synové jich z učení jak náležitě přijali, a propustli, v ničem nezávadně dle starého obyčeje náš poctivý cech z nich Contentiroval, stalo se dne 30. Máje léta ut Supra ​​​​​​​

Toto je běžný zápis v cechovní knize. Když dotyčný mistr zemřel, udělal se nad ním kříž. ​​​​​​​