SMIŠTÍK II.

Bohumil Smištík (*1906), vyučený typograf, byl synem hlídače na dráze Václava Smištíka a jeho manželky Kateřiny. Pracoval jako sazeč písma v Kroměříži, Klatovech, Plzni, Holešově a taky ve veselské tiskárně u Tomáše Gajdy. V roce 1933 si zažádal o koncesi pro tiskárnu. Za povšimnutí také stojí koleje úzkokolejky.

Zaměstnanci před tiskárnou, zprava stojí Tomáš Gajda a zprava sedí Bohumil Smištík

Muzikanti z Rybníčku, zprava stojí Bohumil Smištík

Bohumil Smištík si vzal Boženu Pavlíčkovou

Starším bratrem Bohumila Smištíka byl Josef, narozený roku 1897. Josef Smištík narukoval na ruskou frontu, kde v prostoru Lucka padl 8.6.1916 do ruského zajetí. Do legií vstoupil 24.9.1917 v Borispolu, jako příslušník 6. čs. střeleckého pluku „Hanáckého“. Mimo jiných se také zúčastnil bitvy u Bachmače (10. - 13.3.1918). Desátník Josef Smištík padl v boji 25. října 1918 u Věrchně, pohřben byl na železniční stanici Laja. ​​​​​​​

Sestrou Bohumila a Josefa byla Marie Smištíková (*1896), která odjela do Argentiny. Svého syna Viktora ponechala v péči svoji matky Kateřiny Smištíkové (*1871), která bydlela na Rybníčku.

Všestranný sportovec Viktor Smištík (*1920 +2008),na kurtu hraběte Chorinského

V bílém Viktor Smištík, zvaný taky „Bulba“ s Vladimírem Zábrodským

Zleva Václavek, Mysliveček, Bedřich Chorinský, Strachota, Martykán, Viktor Smištík, Kabela, Hugo Vach, Rudolf Vach. Hráno na zámeckém jezeře roku 1937.

Viktor Smištík před městským úřadem v 50. letech 20. století

Viktor Smištík (*1920 +2008)

Bohumil Smištík se svojí sestrou Kateřinou (*1908), provdanou Višňovskou

Rodokmen dětí Václava a Kateřiny Smištíkových