SPLAV

Koupat se dalo ve Veselí na různých místech, například na „Viťáku“, na sokolském koupališti, ale největší prestiž představovalo koupání na splavu. Při nízké hladině nebylo riziko velké, ovšem když splav hučel, bylo zde koupání jen pro zkušené specialisty, kterých zas tak mnoho nebylo. Při opravdu velké vodě, když hladina dolní Moravy se srovnala s hladinou Moravy horní, splav hučet přestal, rozhostilo se ticho. Ideální pro koupání byl střední stav vody, který nabízel přehršli radovánek. Nejnáročnější disciplínou byly skoky. Z městské betonové zídky se skákalo do tzv. „bubna“, což bylo místo s dostatečnou hloubkou. Pokud se ideální bod netrefil, měl skokan smůlu,  tvrdě narazil na kameny a následky byly fatální. Méně náročnou činností byl přechod přes splav z předměstské na městskou stranu a opačně. To se muselo kráčet po horní hraně splavu, pokud se šláplo na zešikmenou plochu, která byla kluzká, následoval pád. Taky se dalo podplout pod spád splavu, kde se dalo sedět na dubových pilotech. Pamětníci vzpomínají také na „válec“. Tam často vplul nějaký kmen který se tam obracel i několik hodin. Do válce záměrně vjížděli také vodní slalomáři kteří zde trénovali.

​​​​​​​Toto je nejstarší zobrazení splavu ve Veselí nad Moravou (druhá polovina 18. století). Jedná se o splav na Struze za zámkem (dnes přístaviště). Tento splav byl zrušen roku 1936 a tak zůstal jenom hlavní splav a splav před zámkem u elektrárny.

Splav, olej Ludvíka Ehrenhafta z roku 1902. Břehy na spodní Moravě ještě nebyly regulované.

Topoly a vrbové keře na břehu pod splavem.

1905

Dubové piloty zpevňovaly konstrukci splavu a koupajícím poskytovaly posezení pod vodním proudem

Říční písek byl důležitou surovinou pro stavební činnost ve městě. V pozadí ještě neregulované břehy horní Moravy (tedy foceno před rokem 1931)

Přibyl z Rybář plaví koně

Do bubnu skáče Ladislav Nisner

Veselští černoši. Druhá zleva Věra Strachotová.

Pohled z předměstské části splavu k zámku, rok 1962

Pod splavem.

Letní hic na ostrůvku.

Fotky z alba Zdenka Šivla

Oprava splavu neznámého roku.

Když splav nehučel (1997), foto Dr. Helena Rajecká