STARÉ NÁDRAŽÍ A ZMĚNY JEHO OKOLÍ

Nejstarší zobrazení drážních objektů. Dřevěná kantýna při stavbě dráhy ve Veselí roku 1886. Kresba Ludvíka Ehrenhafta. (z archivu Oldřicha Gajdoruse)

Jedna ze starších a krásných fotek veselského nádraží (před rokem 1890). Budova nesla č. 543

Stejný obrázek provedený jinou tiskařskou technikou. Vlevo od budovy zřejmě dřevěný přístřešek záchodů.


Fasáda železniční stanice byla působivá. Uprostřed v klobouku stojí obchodník Richard Janík


č. 543/699, Nádražní budova

1890   a) Emerich Golischek (*30.5.1850, Žatec, +1894), při státní dráze, přednosta stanice, obchod kamenným uhlem, manželka Henrieta (*1854), tchýně Henrieta Gläser *1830, syn Hubert (*30.9.1863), pokladník, služka z Tasova Antonie Mrkvova *1867

            b) Eduard Schneider (*3.12.1854, Brno), dohlížitel dráhy

1900   Richard Vosibar *1863, přednosta stanice, manželka Antonie *1874 (roz. Šťastná), dcera Olga (*1904)

1910   František Houdek (*1870), přednosta stanice

1921   Nové č. 699, nádraží

a) František Grydil (*1874, Vejšovice), inspektor a přednosta dopravního úřadu, manželka Marie (*1878), Marie Brožová (*1896), služka

b) Václav Písařík (*1870, Veltrusy), staniční pokladník, manželka Františka (*1877, Veselí), dcera Františka (*13.6.1909)

1930   František Zdráhal (*1889), hostinský, manželka Alžběta

            V noci dne 12. 1. 1932, odcizil neznámý pachatel nájemci hostince z výčepní místnosti:

            3  l slivovice........................ 108,-Kč

            kuřivo za ............................  300,-Kč

            náprsní koženou tašku.......           160,-Kč

            zánovní peněženku koženou        60,-Kč

            ubrus....................................   30,-Kč

           

            Z výkladní skříně, která se otvírá z hostince:

            1 větší láhev likéru..............           30,-Kč

            2 menší lahve likéru............           36,-Kč

           

            Z kuchyně hostince:

            50 kusů vajec........................            40,-Kč

            3 kg pražené kávy zrnkové...        156,-Kč         

                        Úhrnem.................    920,-Kč         


Krádež zjistila služebná Marie Kovárníková, 18 roků stará, když ráno počala uklízet hostinské místnosti. Při tom zpozorovala, že jest vnitřní okno úplně otevřeno, kdežto vnější okno jest pouze přivřeno. V kuchyni hostince kuchařka Anna Hálková zpozorovala krádež zrnkové kávy a vajec. Po celou noc ponechali manželé Zdráhalovi v kuchyni psa a nikdo prý jej v noci štěkati neslyšel. Číšník Jan Salvat udal, že dne 11.1. 1932 kol 23 hodiny, když hostinskou místnost uzavíral, že se nepřesvědčil zda jsou okna hostince uzavřená.

Jak šetřením na místě bylo zjištěno, neznámý pachatel zanechal postavenou židli před vraty z venku hostince Zdráhala ve Veselí nad Moravou, která byla odcizena téže noci v bufetu Josefa Loveckého ve Veselí, v blízkosti hostince Zdráhala. Mimo toho byly znatelné oděrky stěny a také římsy pod oknem které bylo neuzavřené.

Veškeré dosud zavedené pátrání bylo bez výsledku.

                                                                                                          Velitel stanice vrch. strážmistr Skýpala

​​​​​​​

Před rokem 1901. Vlevo nádraží, vpravo depo, 8 kolejí

Parní lokomotivy potřebovaly k provozu dostatek vody. Zprava vidíme vodojem který se nacházel severovýchodně od nádražní budovy. Uprostřed stojí vodní jeřáb, jímž se doplňovala voda lokomotivám.​​​​​​​

První jízda Veselí –Lipov, 1927. Zprava vodárenská věž. ​​​​​​​

Dřevěná vodárenská věž na snímku z roku 1936.

Dřevěný domeček,1936

Zprava vodárenská věž

Na tomto snímku sklizně řepy je nejcennější pozadí. Zleva budova nádraží a za ní depo, dvě budovy ubikací vlakového mužstva a vodojem kombinovaný, v přízemí zděný, v poschodí dřevěný. ​​​​​​​

V pozadí vpravo vidíme kombinovaný zděný a dřevěný vodojem

Poslední verze vodojemu (foceno 2021)

Budova nádraží. Silnice byla již dlážděná.

Vedle nádraží byly později postaveny dvě budovy jako kasárny vlakového mužstva a kanceláře. Tyto budovy stojí dodnes.

Ty dvě budovy slouží dodnes. Zasloužily by si uvedení fasády do původního stavu

Dvě budovy kasáren vlakového mužstva (duben 2022), č. 540/701 a č. 541/702

č. 540, ubytovna vlakového mužstva

1889   Erhard Bibus, strojvedoucí při železné dráze ve Veselí (syn Mořice Bibuse, soukeníka z Lanškrouna), manželka Emilie (dcera Antonina Wolrába, kupce s obilím ve Spořicích), dcera Augusta (*1893, oddána 1920 s Janem Papouškem), syn Karel *1894

1889   František Rabel, strojvedoucí při státní dráze ve Veselí (syn Zuzany  Rabel z Polami), manželka Anna (dcera Jana Říhy v Přívozi), dcera Alžběta (*1889, oddána 1913 a 1934)

1890   Adolf Röhlich, strojvedoucí při státní dráze ve Veselí (syn Adolfa R. stolaře ze Stenberku), manželka Antonie , syn Rudolf (*1890, oddán 1917 s Marií Chmelíčkovou)

1894   František Chvála, strojvedoucí na dráze ve Veselí (syn Anežky od Vojtěcha Chvály z Kunžaku), manželka Anna (dcera Antonína Jedelského, učitele z Hodolan), syn Karel (*1894 +1895)

1896   Erhard Bibus *1857 (syn Mořice B. z Lanškrouna), strojvedoucí na státní dráze, manželka Augusta *1860 (dcera Viléma Simona, pokrývačského mistra z Lanškrouna), syn Erhard (*1896, oddán 1937 v Novosedlicích)

1897   Josef Gröger (*1856), strojvůdce z Jáchymova, manželka Anna (*1865, roz. Teiko z Jáchymova), dcera Berta (*1897)

1905   Alfréd Buček (*1871 +13.10.1909 u Popovic), strojvedoucí, manželka Anna *1877 (dcera Jana Lacka, šafáře ve Dvoře a Anny Lípové), dcera Anna (*1905, oddaná 1924 s Josefem Kakáčem)

1910   Karel Kügerl (*1852), inspektor drah a přednosta

1911   František Houdek, přednosta stanice

20 strojvůdců: František Bischof, Josef Roulínek, František Chvála, František Pešák, Frantiček Nowák, Adolf Titmann, Josef Zálešák, Josef Šantrůček, Václav Malý, František Chmela, Václav Uhlíř, Antonín Obrdlík, Adolf Pavlík, Václav Stehlík, František Pirkl, Antonín Zálešák, Otokar Odehnal, František Leitgeb, Ludvík Beneš, Matěj Krška.

1921   Nové č. 701, ubytovna vlakového mužstva

a) Otmar Sýkora (*1880, Rakovník), rada státních drah, manželka Julie (*1891), dcera Helena (*1911)

b) Karel Polák (*1880, Blansko), strojník, manželka Jana (*1881), synovec Karel Bartoněk (*1913)

​​​​​​​

Na kresbě Ludvíka Ehrenhafta z 23. dubna 1949 vidíme staveniště nového nádraží a také dvě budovy kasáren vlakového mužstva (reprodukci kresby zapůjčil Oldřich Gajdorus)

Jedna z mála fotek zachycující dřevěnou přístavbu starého nádraží (foceno po roce 1945)

Ještě jeden obrázek Ludvíka Ehrenhafta z výstavby nového nádraží roku 1949. Zleva vidíme část staré budovy  a uprostřed dřevěnou přístavbu

Dřevěná přístavba byla postavena vlevo od nádraží. Uvnitř byly kanceláře.

Vzácný je pohled na staré nádraží od ulice Komenské. Přístřešek vlevo, zřejmě bufet.

Nádraží vítá presidenta roku 1931

Opět čekání na presidenta Masaryka roku 1933

Vítání presidenta Beneše (foto Ludvík Žák, 1936)

Před nádražím stojí zleva Jaroslava Poláchová

Zprava sedí František Mikulík ​​​​​​​​​​​

Z veselského nádraží startovali do světa horňáčtí muzikanti (zde v čele Jan Ňorek)  

Plán železniční stanice z roku 1946

Plán nádraží z roku 1949 ​​​​​​​

V lednu 1949 byly zahájeny práce na stavbě nového nádraží podle plánů Ing. Josefa Šolce. Dne 20. ledna 1951 byla nová staniční budova předána veřejnosti. K bourání staré budovy nádraží dochází v dubnu 1951.