STARÝ HŘBITOV NOVĚ PROZKOUMÁN

Zpráva o archeologickém průzkumu Archaia Brno, Michala Přibylová–Kristýna Kuklová–Jakub Šimík–Martin, ze dne 20.10. 2023

​​​​​​​

Při rekonstrukci vozovky I/54 a I/55 ve Veselí nad Moravou byl prozkoumán hřbitov kolem kostela Panny Marie. Během šesti týdnů bylo vyzvednuto celkem 525 pohřbů. Jedinci, kteří byli pochováni hlouběji, než kde je ohrožovala lžíce bagru a zničení stavebními pracemi, byli ponecháni v zemi. Ostatním se dostalo šetrné péče archeologů a antropologů, díky níž se nám podařilo zjistit mnoho informací. Přispěli tak k poznání způsobu života a zdraví lidí, kteří ve Veselí nad Moravou žili ve stoletích ne až tak dávno minulých. Pokud se vše zdárně podaří, budou tito mrtví opět pietně uloženi na některém z veselských hřbitovů, kde budou moci nadále v pokoji odpočívat.

Kolem kostela Panny Marie se pohřbívalo již od založení kostela v 13. století do roku 1834, kdy byl hřbitov zrušen. Námi prozkoumaná část hřbitova náleží k nejmladšímu období existence hřbitova, tedy do 17. – 19. století.

Ve středověku bylo zvykem ukládat mrtvé do hrobů orientovaných podle osy kostela (ve směru západ – východ). V 17. století se však projevuje častá rezignace na dosud dodržovanou západovýchodní orientaci. Souvisí to do značné míry i s orientací barokních kostelů, které již nebývají orientovány osou ve směru západ – východ. Tento jev je dobře viditelný zejména v jižní části hřbitova.

Typickou výbavou hrobů z pokročilého 17. a z 18. století jsou růžence, medailony, kříže a amulety s křesťanskými motivy, které měly hlavně apotropaický význam (měly tedy zejména ochraňovat před zlou mocí; Unger 2006, 64-66). Z nálezů ve Veselí je zajímavý zejména rozmanitý regionální původ medailonů a poutních odznaků, který poukazuje na široký okruh poutních míst navštěvovaných veselskými obyvateli. Nejvzdálenější poutní místo leží v polském Bardo.