Roku 1535 povolil Jan z Kunovic obci Milokošť právo šenkovat.
Hospoda musela být v každé obci, i ta sebemenší ji měla a tak také v Milokošti bylo hospod několik. Většinou byly v provozu dvě současně. Dominantní postavení měla tzv. „Stovka“, původně Panská pálenice, potom také škola a posléze tedy Obecní hostinec, který po I. světové válce přešel do soukromých rukou. Měl výhodu už svým umístěním. Z jedné strany sem přicházeli sedláci z Dědiny, na druhé straně se nacházeli drobné chaloupky nádeníků a řemeslníků, ale taky sedlácké grunty v Sekulách. Hostinec sloužil nejen k občerstvení, ale měl také důležitou společenskou funkci. Konaly se tu zábavy, svatby, zapíjeli se zde nebožtíci, hrály se zde divadelní představení, ale také karetní partie. Bohužel již delší čas je tento legendární hostinec zrušený.
Z listin z roku 1887 vyplívá, že již roku 1806, je na č. 17/22 (nyní č. 100), zapsána pálenice. V tomto roce ji Lichtensteinové prodávají Šalomounu Kienovi, který zde vyráběl a prodával pálenku. Roku 1816 pálenici kupuje Mojžíš Kien, který ji téhož roku prodává Löblu Wintrovi, který ji provozoval až do roku 1840. Kupní smlouvou z 13. 6. 1840 přechází pálenice se všemi právy, i s právem prodeje masa, v majetek knížete Aloise z Lichtensteinu a je tedy opět součástí panství ostrožského. Roku 1845 je pachtýřem pálenice Abrahám Latzko. Ve sčítacích operátech z roku 1857 je vlastníkem domu č. 100, kníže Lichtenstein. 29.8.1858 je pachtýřem pálenice Herman Spigler. Za úřadování milokošťského purkmistra Josefa Trojka, kupuje obec 20. 3. 1863 pálenici za 2 600. zl. i s právem k výrobě a nálevu kořalky od panství uh. ostrožského. V roce 1865 v domě č. 100, za purkmistra Matěje Jocha, byla nákladem 1360 zl. provedena přestavba na školu. Právo nálevu se přeneslo do jiných místností. Takže na č. 100 byla současně škola, a také nálevna kořale. V letech 1871 – 1879 hospodu provozuje Josef Přikryl (*1846 +1909), hospodský z Veselí nad Moravou. Narodili se mu zde dvě dcery, 1871 Marie, 1875 Františka.
V roce 1890 je vystavěna nová škola, z č. 100 se stává Obecní hospoda. Nájemce Josef Matějka *1858, Tlustice, manželka Jenofefa *1857 a dcery Marie a Anna.
V roce 1895 dostává koncesi hostinskou Antonie Lužová *1852.
Od 1. 10. 1903 je nájemcem obecní hospody Antonín Zach *1873, Bzenec.
V roce 1905 provozuje hospodu Josef Šišpera *1861, č. 14, (roční nájem činil 520 korun).
V roce 1911 František Konečný *1879 z č. 9, který vede hospodu až do nástupu do I. světové války v roce 1915. 1916 působí na hospodě Josef Andrýsek z Veselí nad Moravou.
K velké změně dochází v roce 1919, kdy obec prodává hospodu za 18.600 korun Antonínu Hofírkovi (*1887 Újezd). V kupní smlouvě si obec vyhrazuje užívat místnost obecní kanceláře pro všechny časy za místnost schůzí obecní rady bezplatně! Obec prodává hospodu Hofírkovi přesto, že tento je vícekrát trestán vězením (např. 1915 dva týdny přísně zostřeného vězení za krádež).
Uprostřed ve vestě Antonín Hofírek
1930 – Josef Frankl, akc. spol. Uh. Hradiště, kupuje hostinec č. 100. 1931 vlastní hospodu Cyril Pšurný (*1894), za ženu si vzal Františku Hofírkovou. Z února 1933 plán přestavby od Vladimíra Wernera. 1937 staví C. Pšurný kuželnu u hlavní silnice (plánoval zde sezónní zahradní restauraci, od května do října – nepovoleno). 1938, Cyril Pšurný se kvůli dětem (studia), stěhuje do Uh. Hradiště, hostinec pronajímá Antonínu Pšurnému (*1906). 16.8.1939, Jaroslav Žaluda (*1898 Velká Bystřica). 18.12.1939 Jan Pšurný (*1912) Milokošť č. 6. Roku 1955 Restaurace a jídelny, vedoucí Josef Horák (*1895), obsluha jeho dcera Anna Trachtulcová (*1924). 2012, Norbert Králík.
Za II. světové války byly zakázány veškeré hudební produkce ve Veselí. V té době se chodilo do milokoštské hospody k Pšurnému na čaje, kde se hrálo vesele, bylo to bokem. Říkalo se tomu „Čína“. Mladí zpívali již po cestě do Milokoště (potichu), ale především na cestě zpět, i když to bylo zakázané.
Před rokem 1933
V pozadí hospoda č.100, měla dveře orientované také do dědiny. Byl tam výsek masa. Kolem roku 1933.
Uspořádání hostince před přestavbou učiněnou Cyrilem Pšurným roku 1930
Divadelní ochotníci sehráli roku 1931 v sále hostince 8 divadelních představení. Tanečních zábav bylo 12. V roce 1938 bylo 19 zábav a 5 divadel. V roce 1940 byl nainstalován v hostinci u Pšurných první telefon v Milokošti.
Plán přestavby z roku 1933. Levá část hostince si ponechala původní dispozici. Nově byla postavena pravá část objektu s divadelním sálem. Nebylo realizované schodiště vedle vchodu. Nerealizovaly se též pokoje v I. poschodí.
Po roce 1948 se hostinec U Pšurných změnil na Besedu. Nacházela se zde také volební místnost.
V sále hostince Beseda došlo také k několika představením undergroundového divadla Atrapy. Jednalo se o klauniády Břetě Rychlíka, Pepy Klauna Punčocháře a Ivoše Horkého, kteří zde vystupovali v přestávkách koncertů rockové kapely NUMEN. Na snímku Ivana Nováčka Klaun Pepa Punčochář s Břeťou Rychlíkem.
Kolem roku 1984 hostinec Beseda patřil Restauracím Hodonín.
V roce 1997 se u Stovky nasedalo na loď.
POSLEDNÍ SBOHEM (také za hostincem?)
Před Stovkou roku 1965
Vladimír Groš