URBANČÍK

Téměř každá veselská rodina měla ve svých albech fotky zhotovené firmou Urbančík. Hlavně portrétní snímky se vyznačují zajímavým nasvícením a nápaditou kompozicí, typickou pro foto Urbančík. Přitom dnes už málo kdo ví, jak ten pan fotograf vypadal, a že se vlastně jednalo o dva bratry, i když firma zněla Josef Urbančík. Začátek rodu je třeba hledat v ulici Břehy, kde se roku 1784 oženil čtvrtláník Matouš Hurbančík. Později rodina bydlela na různých místech na předměstí Veselí, a stále se psala s H na začátku příjmení. Prvním Urbančíkem s U byl Jan narozený roku 1874, který byl zaměstnán jako topič na Chorinského úzkokolejce. Tento Jan Urbančík měl dvě dcery, Marii a Miladu (jedna se provdala za Jaroslava Melíška), ale také dva syny, staršího Antonína a o 7 let mladšího Josefa. Právě starší Antonín začal úspěšně fotit a stal se příkladem taky pro bratra Josefa. Po fotografické firmě Karel Kafka, Foto Šíma se stává firma Josef Urbančík, třetí fotografickou firmou ve Veselí nad Moravou. Pracoviště se nacházelo na Bartolomějském náměstí, rožní dům vpravo vedle kostela. Veselani velmi dobře znali také manželku Antonína Urbančíka, Boženu, která úspěšně vedla módní salón, a u níž se vyučila celá řada dámských krejčových. Toto krejčovství se nacházelo v pravé části domu kováře Kosečka, kde také rodina Urbančíková bydlela. Je tedy možné, že vedle fotek Urbančíkových se v rodinách dochovaly také šaty ušité Boženou Urbančíkovou. Zde se přátelili s rodinou Horských, kteří bydleli v sousedství. ​​​​​​​

Antonín Urbančík (*1906), hrál rád na citeru.

Tchýně Antonína Urbančíka, Josefa Matušková (*1884), roz. Kafková

Josefa Matušková s dcerami Jarmilou (*1911), a Boženou (*1909)


Jarmila s Boženou na Vrbovcích

Foto z výletu

Božena Matušková (*1909) se provdala za fotografa Antonína Urbančíka

Antonín Urbančík (*1906 +1948), zemřel mladý.

Jako voják sloužil Antonín Urbančík u letectva.

Antonín Urbančík s manželkou Boženou.

V bílém klobouku Antonín Urbančík se svým švagrem Jaroslavem Melíškem. Jejich synové Zdeněk Melíšek a ten menší je Petr Urbančík (*1940).

Antonín Urbančík se synem Petrem (*1940), a dcerou Jarmilou (*1941)

Silvestr, zleva Alois Hanák, Josef Horský, Petr Urbančík, Anna Horská, pani Hanáková a Božena Urbančíková

Švadleny vyučené u Boženy Urbančíkové. Uprostřed stojí Anděla Syrovátková, druhá zprava Věra Kosečková a sedící Anna Mičková, provd. Tomečková.

Svatba Věry Kosečkové 28.4.1951. Slávek Volavý, Radek Bass u cimbálu. Zleva Božena Urbančíková, Vlasta Kosečková, pani Kukulišová, pani Horská, pani Kosečková, vzadu Šišperová, vpředu Horáková, pani Šebestová, pani Bučková.

Konec války v dubnu 1945 prožila rodina Horských a Urbančíků ve sklepě.

V květnu 1945 se Jarmila svezla s rudoarmějci.

Jediná cesta na Benátky byla v květnu 1945 možná pouze na lodi. Všechny mosty byly Němci odstřeleny. Jarmila, Petr a Božena Urbančíkovi.

Rodina Urbančíkova se přátelila s rodinou hajného Nejeschleby na Bukové.













Jarmila na Bukové

Sourozenci Antonín (*1906), Milada (*1916), a Josef (*1913), Urbančíkovi.

Veselský fotograf Josef Urbančík (*1913 +1965)

Reklamní materiál fotoateliéru Urbančík

Josef Urbančík ukončil soukromou živnost v roce 1950, pracoval dále jako zaměstnanec v Komunálním podniku.

Josef Urbančík na 1. máje roku 1954

Jeden z dokonale nasvícených portrétů Josefa Urbančíka