Zámek ve Veselí nad Moravou, počátek 17. století.
Hypotetická podoba z počátku 17. století, tedy před událostmi třicetileté války a jiných pohrom, které zámek postihly v první polovině 17. století. Model je vytvořen na základě současného poznání o vývoji zámku, jeho historie a vývoje podobných sídel v bezprostředním okolí Veselí nad Moravou. Vše vytvořeno ve 3D na základě mapových podkladů, výškopisu a polohopisu okolí, dobových map, vyobrazení, bez použití AI. Komentáře k podobě zámku jsou uvedeny u jednotlivých obrázků. Cílem bylo vytvořit alespoň rámcově představu o možné podobě a vývoji tohoto sídla, snad se mi to alespoň částečně povedlo. Kamil Matýsek
Celkový pohled od severovýchodu, z nadhledu. V popředí řeka Morava a její rameno "Struha", které obtékají ostrovní areál. V severovýchodním rohu renesančně upravený bergfrit s věžními hodinami. Severní část zámeckého areálu uzavírá ohradní zeď - původní parkánová hradba.
Pohled severní (z místa dnešní ulice Benátky).
Pohled severovýchodní. Zde bych doplnil dobový popis z obléhání z roku 1621 (který je jeden ze skromných dokladů o podobě zámku z daného období).
"...Byla se věže veliká okruhlá bez střechy, a nad míru tlustá u toho zámku v rohu, k tey několik dní ze 4. carthaunu stříleli a nemohli ji srazit, a nebyli by ji nic učinili, nežli že byli jedno okno veliké jako vrata, k tomu oknu do rohu stále tak mírně stříleli, až ji srazili. Na vrchu pak tej věže, budauc bez špice toliko na trámích desky pokladené. Čtyři muškveteři a jedna vojanka tam svou kratochvíli měli a nepříteli z konvice připíjeli. A velmi špatná slova jim podávali. Což všechno slyšeli nebo nebyly kusy daleko, tolik přes vodu. Ti všichni s tou věží do vody se zasypali, toliko jeden mušketýr ten se pamatoval, nebo ne všechna věže spadala, toliko polovici, jakby ji od svrchu až nazpod rozštípl, chytil se dřeva, co na něm zvon aneb cymbal od hodin visel a velikou chvíli se tak držel, potom dole se pustil a krk sobě narazil..."
(Jiří Přenský, jehož otec Pavel byl ve Veselí purkmistrem)
Pohled východní (z mlýnského ostrova mezi zámkem a městem).
Pohled východní na hlavní vstup do zámku (z mlýnského ostrova mezi zámkem a městem). Hlavní vstup do zámku si dodnes zachoval tuto polohu, most směřuje i dnes k hlavní věži zámku.
Pohled na východní průčelí z jihovýchodu. Vpravo vodní mlýn (dnes zde stojí malá vodní elektrárna). Splav pod zámeckým mostem je zde v pozměněné podobě dodnes.
Pohled od jihovýchodu na zámek s předsunutým renesančním opevněním, které ohrazuje malou květnou zahradu před jižním průčelím zámku.
Pohled jižní, z místa dnešního zámeckého parku.
Pohled jihozápadní
Pohled západní z místa laguny přístaviště dnešního Baťova kanálu (dříve součásti řeky Moravy, resp. jejího bočního ramene "Struha").
Pohled severozápadní. V místě bašty v popředí a kruhové věžice vpravo dnes stojí nárožní věžice čtvercového půdorysu současného klasicistního zámku. Základní dispozice současného zámku tedy do značné míry kopíruje předchozí stavební fáze).
"Letecký pohled" od jihu na celý areál. V popředí tůně, snad přírodního charakteru, sloužící jako haltýře pro ryby. V 16. století bylo na Veselském panství, za Bilíků z Kornic, rozšířeno rybníkářství. Tyto rybníčky jsou zakresleny ještě na plánu zámku z roku 1748. Dnes se zde rozkládá anglický park z počátku 19. století. Zámek je situovaný na ostrově. V jižní části, na původním naplaveném cípu ostrova (jesepu) založili Bilíkové z Kornic v 16. století malou květnou zahradu na vyvýšené terase. Nároží bylo doplněno renesančními dělostřeleckými rondely.
"Letecký pohled" od západu
"Letecký pohled" od severovýchodu
Pohled severní. V původním parkánu hospodářské stavení, které je zobrazeno ještě na plánu z roku 1748. V terénu jsem nechal naznačeny původní linie hlavní a parkánové hradby. Zaoblená část ohradní zdi a nárožní bašta je dílem renesančních (možná i pozdějších) úprav.
Pohled do severního nádvoří. K bergfritu přiléhá náznak ubourané hlavní hradby.
Pohled do hlavního nádvoří na obytný palác, původně gotický, který byl v 16. století přestavěn, rozšířen a doplněn o tehdy modní arkádový ochoz (analogie např. blízky zámek v Uherském Ostrohu). V nárožní schodišťová věž doložená archeologickým výzkumem z let 2008-09. Vpravo novověká studna, rovněž odhalená při archeologickém průzkumu zámku. V terénu linie kotreskarpy příkopu mezi hradním jádrem a původním předhradím.
Pohled do hlavního nádvoří na východní křídlo. Pravá část (za studnou) byla jistě vybudována v 16. století. Dochovaly se pod ní zámecké sklepy.
Pohled jižní na předsunuté renesanční opevnění a květnou zahradou na vyvýšené terase. Příkop i toto opevnění zaniklo po třicetileté válce, nejpozději však v polovině 18. století při první barokní přestavbě jižního a východního křídla, které započali Želečtí z Počenic a dokončili Chorynští z Ledské, kteří zámek vlastnili až do roku 1945.
