ZARAZICKÁ MLÉKÁRNA

Rolnické mlékařské družstvo bylo založeno 26.srpna 1900 a dne 19.března 1901 byla dokončena stavba nové mlékárny nákladem 30 000,-K. Prvním ředitelem byl Valentýn Všetula. Rekonstrukce a přístavby byly provedeny v roce 1924 a 1925 (viz. plány dole). Mlékárna byla zbudována na parní pohon, denně zpracovala 1.500 – 2.500  l mléka. Mléko bylo dodáváno z obcí Zarazice a Vnorovy a bylo donášeno producenty ve vlastních konvicích do přijímací místnosti, kde byly odebrány vzorky. Z 900 litrové nádoby šlo mléko na odstředivku která oddělila smetanu od mléka. Pasterizace trvala 5 minut, následovalo zchlazení. Část odstředěného mléka se prodávala producentům na výkrm prasat. Syrovátka se rozdávala producentům zdarma. Čajové máslo bylo formováno do hrudek po 1/8, ¼, ½, 1 kg a baleno do papírů a posíláno hlavně do Prahy, kam byly dodávány také sýry.

​​​​​​​

Obalový materiál na máslo ze Zarazic

Půdorys mlékárny v Zarazicích 1924-5, SOkA UH, fond OU UH, č. 663, k. 1300, č.j. 5862

Z účetní závěrky družstva za rok 1936, kdy mělo družstvo 258 členů.

Razítko mlékárny a podpis Josefa Hulína, kontrolora. Rok 1938.

Rolnické mlékařské družstvo v Zarazicích, 1938. Jan Ivan ředitel, Josef Hulín, jednatel, Jan Urbančík, pokladník, Cyril Zachar, předseda dozorčí rady

Zajímavá industriální stavba která byla bohužel odstraněna.

Prvním ředitelem mlékárny v Zarazicích byl Valentýn Všetula (*1862 +1935)

Jaroslav Všetula, revizor

Josef Hulín, jednatel a kontrolor


SOkA UH, fond OS UO, č. 465, kart. 522,

Loupežníci gentlemani

2.7.1922, č.j. 1341

Dne 30, června 1922 oznámil na zdejší stanici Antonín Zrůna ve Znorovách č. 311 bydlící, že pokladna rolnické mlékárny v Zarazicích je vyloupena a všechny peníze uloupeny.

Šetřením na místě činu zjistil strážmistr Fr. Hubinka v přítomnosti předsedy mlékárny Jana Hanáka v Znorovách č. 344 bydlícího a pokladníka Antonína Zrůny, Znorovy č. 311 následující:

Uvedená mlékárna stojí v poli mezi vesnicí Zarazice a Znorovy obehnaná 1 ½ m vysokou zdí. Přes noc nachází se v mlékárně jen hlídač Jan Slavík ve Znorovách bydlící, který o vloupání vypovídá: „Asi kolem 11 hod. v noci slyšel prasknutí tabulky a za malou chvíli chození po mlékárně. Než se nadál stáli již dva muži u okna vedoucího do kanceláře mlékárny, kde pokladna byla umístěna. Jeden z nich rozbil okno a nařídil Slavíkovi pod vyhrožováním, aby dveře kanceláře otevřel, což on , ač jemu hrozili šibenicí neb zastřelením, učinil a dveře otevřel.

Zločinci, počtem dva, rozbalili hned sebou v hadru zavázané náčení a dali se do práce. Slavík Zmíněné vypodobňuje: 1) Asi 30 roků starý, vysoký, slabé konstrukce, podlouhlého obličeje, ryzích vlasů a vousů ang. přistřižených, ramena do předu nachýlena, oblečen ve vojenském obnošeném šatu a placatou čepici.

2) Asi 21 – 25 let starý, prostřední zavalité postavy, kulatého obličeje, bezvousý, kaštanové neb černé šaty, oblečen vojenský stejnokroj, barvy khaki a čepici téže barvy, vojenská.

Vysoký lupič pokladnu navrtával a mladší jemu dle potřeby elektrickou lampičkou svítil, asi za 30 minut byl s vrtáním hotov, nasadil pak na na otvor asi ¾ m dlouhé páčidlo, na jednom konci ve způsobu nůžek, kterým páčidlem vnější stěnu nahoru a dole ohnul a cement mezi plotnami se nacházející vybral; vnitřní stěnu rovněž navrtáním a páčením vylomili a to jeden  otvor do horního a jeden do spodního tresoru.

Vnější otvor je 30 cm široký a 48 cm vysoký; vnitřní otvory jsou malé, jen že ruku prostrčil. V horním tresoru nacházející se peníze vybral onen větší, zabalil je do sebou přinešeného papíru a zastrčil do kapsy. Náčiní pak zabalil do balícího papíru, doneseného se sousední komory.

V práci onen větší z lupičů ustál únavou a šel sobě do zásobní komory pro mléko a donesl 1 l také do kanceláře a pak posilněn dal se znovu do práce. Když byly se vším hotovy vzal  onen starší lupič hadr tam ležící a všechny stopy za sebou zahlazoval, kráčeje pozpátku. Též pokladnu onou hadrou utřel, aby stopy prstů zahladil. Při odchodu ptal se sedícího hlídače na jméno, kde bydlí, číslo domu a když řekl, že se jmenuje Slavík, podvakráte se ponovno ptal a jestli Slavíků je ve Znorovách více. Dále jemu řekl, že jsou z Rakous a když přesvědčil dal mu onen starší sedm 20 Kč bankovek (140 Kč), by pil na jejich zdraví.

Pak odešli zase oknem v dílně vylomeným na dvůr (tou cestou, kterou tam vešli), přes nízkou zeď do pole. Kterým směrem se odebrali nedalo se zjistiti.

Z pokladny bylo odcizeno: Dle pokladní knihy obnos 23.620, 89 Kč a jedna bronzová medajle hospodářské výstavy v Praze z r. 1911. Vkladní knížka Záložny ve Znorovách na obnos 12.000 Kč a kvitaci na při okolkování zadržených peněz 1600 Kč z pokladny vyndal, ale stranou pohodil.

Škoda způsobená na pokladně samé je 4.000 Kč.

Proti vloupání je mlékárna pojištěná u rolnické pojišťovny v Brně na obnos 29.000 Kč

Při vyšetřování udává 12 letý Martin Hadaš ve Znorovách č. 355 bydlící, že kritický večer potkal v khaki uniformě oblečeného vojáka na kterého se popis hlídače Slavíka dobře hodí kolem 8 ½ hod. večer a ptal se jej co je to za vesnici a kde že je „mlíčkárna“. Když jemu hoch pověděl, šel pomalým krokem k mlékárně. Co dále dělal Hadaš neví, neb se o něj více nestaral. Dne 28. 6. byli viděni v hotelu „Záložna“ dva mladíci na které se uvedený popis hodí; vypili ½ l piva a ihned odešli.

Dle způsobu provedení dá se souditi, že onen větší z lupičů je odborníkem v páčení pokladen. O poměrech v mlékárně byli  dle všeho dobře informování, neb se o hlídače tuze nestarali a oba si hleděli práce, neb věděli, že hlídač 75 jetý stařec není ozbrojen ani jinak není nebezpečný. Lupiči odešli v 1 ½ po půlnoci a když hlídač se domníval, že jsou pryč, šel vyrozumět o případu předsedu a pokladníka.

Dosavadním pátráním nemohla býti totožnost popisovaných lupičů zjištěna a bude další výsledek pátrání oznámen.

                                                                                                               v.z.

                                                                                                            strážm. František Hubinka

​​​​​​​

František Hubinka (*1889), četnický strážmistr ve Veselí, později obchodník a kronikář v Milokošti

Zaměstnanci mlékárny v Zarazicích